Strukturální reforma bankovního sektoru EU
Evropská komise dnes navrhla nová pravidla, která mají zabránit největším bankám s nejsložitější strukturou provádět riskantní obchodování na vlastní účet. Nová pravidla by také poskytla bankovnímu dohledu pravomoc vyžadovat, aby zmíněné banky oddělily určité potenciálně rizikové obchodní činnosti od přijímání vkladů, pokud výkon těchto činností ohrožuje finanční stabilitu. Současně s tímto návrhem přijala Komise doprovodná opatření, jejichž cílem je zvýšit transparentnost některých transakcí ve stínovém bankovnictví. Tato opatření doplňují komplexní reformy na posílení finančního sektoru EU, které již byly přijaty.
Při vypracovávání svých návrhů Komise zohlednila užitečnou zprávu skupiny na vysoké úrovni vedené guvernérem finské centrální banky Erkki Liikanenem (IP/12/1048), jakož i stávající vnitrostátní předpisy v některých členských státech, mezinárodní diskuse v této oblasti (zásady Rady pro finanční stabilitu) a vývoj v jiných jurisdikcích. Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier uvedl: „Dnešní návrhy jsou posledními díly skládanky, kterými se završuje regulatorní reforma evropského bankovního systému. Tyto právní předpisy se týkají malého počtu velmi velkých bank, které jinak mohou být stále příliš velké, abychom je nechali zbankrotovat, příliš drahé, abychom je zachraňovali, a příliš složité, abychom mohli jejich problémy vyřešit. Navrhovaná opatření dále posílí finanční stabilitu a zajistí, aby daňový poplatník nemusel platit za chyby bank. Dnešní návrhy tvoří společný rámec na úrovni EU, který je nezbytný pro to, aby rozdílná vnitrostátní řešení nevytvářela třecí plochy v bankovní unii nebo nenarušovala fungování jednotného trhu. Návrhy jsou pečlivě vyváženy, aby byla zajištěna křehká rovnováha mezi finanční stabilitou a tvorbou vhodných podmínek pro poskytování úvěrů reálné ekonomice, což je důležité obzvláště pro konkurenceschopnost a růst.“
Od počátku finanční krize Evropská unie a její členské státy pracují na zásadní reformě bankovní regulace a dohledu. EU zavedla reformy k oslabení dopadu případných úpadků bank s cílem vytvořit bezpečnější, spolehlivější, transparentnější a zodpovědnější finanční systém, který je přínosem pro hospodářství i pro společnost jako celek. Pro zvýšení odolnosti bank a snížení dopadů možných úpadků bank byla přijata nová pravidla týkající se kapitálových požadavků na banky (MEMO/13/690) a ozdravných postupů a řešení problémů bank (MEMO/13/1140). Byla vytvořena bankovní unie. Nicméně některé banky v EU mohou být stále příliš velké na bankrot, příliš drahé na záchranu a příliš složité na ozdravení. Proto jsou zapotřebí další opatření, především strukturální oddělení rizik spojených s obchodní činností bank od funkce přijímání vkladů. Záměrem dnešních návrhů je posílit odolnost bankovního sektoru EU a současně zajistit, aby banky i nadále financovaly hospodářskou činnost a růst.
Návrh ohledně strukturální reformy bank EU se bude týkat pouze největších a nejsložitějších bankovních domů v EU, které mají významné obchodní aktivity. Jeho náplní je:
1. Zákaz obchodování na vlastní účet s finančními nástroji a komoditami, tedy obchodování na vlastní účet výhradně za účelem dosažení zisku pro banky. Tato činnost je spojena s mnoha riziky, ale nepřináší žádné hmatatelné výhody pro klienty banky nebo širší ekonomiku. 2. Pravomoc a v některých případech povinnost dohledových orgánů požadovat převedení jiných vysoce rizikových obchodních činností (např. operací spojených s tvorbou trhu, komplexními deriváty a sekuritizací) na samostatné právní subjekty uvnitř skupiny („vytváření dceřiných společností“). Smyslem je zabránit riziku, že by banky obcházely zákaz některých obchodních činností tajným obchodováním na vlastní účet, jež by mohlo nabýt příliš velkého významu nebo nadměrného pákového efektu a potenciálně by mohlo ohrozit jak celou banku, tak širší finanční systém. Banky budou mít možnost činnosti neoddělit, pokud budou moci ke spokojenosti dohledového orgánu prokázat, že vytvářená rizika jsou zmírňována jinými způsoby. 3. Stanovení pravidel týkajících se propojení odděleného subjektu a zbytku bankovní skupiny z hlediska ekonomického, právního, správního a provozního.
Aby bylo možné zabránit tomu, že se banky pokusí obejít uvedená pravidla přesunutím části svých činností do méně regulovaného sektoru stínového bankovnictví, musí být opatření týkající se strukturálního rozdělení bank doplněna požadavky na zlepšení transparentnosti stínového bankovnictví. Doprovodný návrh týkající se transparentnosti proto stanoví soubor opatření, jejichž cílem je zlepšit vhled regulačních orgánů a investorů do určitých finančních transakcí s cennými papíry. Během finanční krize byly tyto transakce zdrojem nákazy, pákového efektu a procykličnosti. Jejich lepší sledování je nutné k tomu, aby se zabránilo systémovému riziku spojenému s jejich prováděním.
Souvislosti V rámci vnitrostátních iniciativ a rostoucí mezinárodní debaty o opodstatněnosti bankovní strukturální reformy komisař Barnier v listopadu 2011 oznámil zřízení odborné skupiny na vysoké úrovni vedené guvernérem finské centrální banky Erkki Liikanenem, jež byla pověřena posouzením potřeby strukturální reformy bankovního sektoru EU. Skupina předložila svou zprávu v říjnu 2012 a doporučila povinné oddělení některých vysoce rizikových obchodních činností u bank, jejichž obchodní činnosti překročily určitý limit (IP/12/1048). Pokud jde o stínové bankovnictví, Rada pro finanční stabilitu navrhla v roce 2013 řadu doporučení pro regulaci tohoto odvětví. Její doporučení byla podpořena na summitu G-20 v Petrohradu v září 2013. Viz také MEMO/14/63 a MEMO/14/64
http://ec.europa.eu/internal_market/bank/structural-reform/index_en.htm |