Mirek Topolánek v EP: pád vlády české předsednictví neohrozí
Úřadující předseda Rady Mirek Topolánek dnes vystoupil v plénu EP, aby poslance seznámil se závěry zasedání Evropské rady, které se konalo minulý týden v Bruselu. Premiér ujistil Parlament, že pád vlády v České republice české předsednictví nijak neohrozí. Většina řečníků ocenila závěry Evropské rady a konkrétní opatření na podporu hospodářského růstu, která byla přijata. Někteří poslanci se vyjádřili kriticky k nedostatečnému zájmu o zaměstnanost a sociální politiku.
Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert PÖTTERING přivítal na úvod dnešního zasedání úřadujícího předsedu Rady Mirka Topolánka. Uvedl, že vzal na vědomí vnitrostátní situaci v České republice. Doufá nicméně, že to práci českého předsednictví nijak neovlivní. Vyjádřil v této souvislosti plnou podporu Mirku Topolánkovi a povzbudil ho, aby se i nadále zasazoval o úspěšné dokončení ratifikačního procesu jak v ČR, tak i v dalších státech. Jménem Parlamentu vyjádřil přání, aby Lisabonská smlouva mohla vstoupit v platnost začátkem roku 2010.
Úřadující předseda Rady Mirek TOPOLÁNEK se na úvod omluvil, že nezůstane až do konce rozpravy. Musí se totiž neprodleně vrátit do Prahy, aby tam řešil složitou vnitropolitickou situaci. Ujistil nicméně poslance, že české předsednictví bude i nadále pokračovat ve své práci a bude se snažit moderovat diskusi a dosahovat kompromisů.
Hospodářská krize a Lisabonská strategie
Pokud jde o závěry Evropské rady, která se konala minulý týden v Bruselu, zmínil v první řadě hlavní otázku, kterou se představitelé státu a vlád zabývali: řešení současné hospodářské krize. Základní oporou shody EU je potvrzení Lisabonské strategie. „Všechna krátkodobá opatření musí být dočasná a jako dočasné jsou také myšlena. Středně- a dlouhodobé priority a směry Lisabonské strategie byly potvrzeny ty krátkodobé musí být s nimi v souladu", zdůraznil.
Evropská rada se shodla na vyčlenění 400 miliard EUR, které představují 3,3 % HDP. To je bezprecedentní opatření, které by mělo společně se stabilizátory vést ke zmírnění krize. V tomto ohledu zdůraznil sociální standardy EU, díky nimž má Evropa velkou výhodu vůči USA. Cestu, kterou zvolilo USA přitom označil za „cestu do pekel". Amerika podle jeho názoru opakuje chyby z 30. let, jakými jsou rozsáhlé stimuly, volání po protekcionismu a kampaň za Buy American. Za největší úspěch jarní Evropské rady proto považuje odmítnutí této strategie.
Summit G-20
Summit G-20 bude podle Mirka Topolánka příležitostí, jak sjednotit postoj EU a USA v souvislosti s řešením krize. Vzhledem k obrovskému propojení ekonomik je podle jeho slov nanejvýš nutné nalézt společné řešení: „V dnešní době - a tato krize nám to jenom znovu prokázala - neexistuje totiž žádná izolovaná ekonomika, míra propojenosti je vysoká, co v době krize znamená, že problém máme všichni, ale také to, že ho vyřešit můžeme jenom společně".
Ocenil dále vysokou kvalitu materiálů, které na summit G-20 připravil Godron Brown. Trojpilířový přístup, na kterém je agenda založena, považuje za naprosto správný: vyčištění finančního systému, zlepšení regulace a liberalizace světového trhu včetně dokončení kola jednání z Dohá. Ocenil rovněž shodu na tom, že Mezinárodní měnový fond musí mít k dispozici dostatečnou finanční kapacitu, a konkrétní závazek na příspěvku 75 mld. EUR. EU má podle jeho slov před summitem G-20 jednotnou pozici, a neexistuje proto důvodu s pesimismu.
Krize důvěry
Předseda Rady Mirek Topolánek dále zdůraznil, že současná krize je krizí důvěry. Obnova důvěry je proto dalším klíčovým předpokladem pro řešení této krize. „V rámci obnovení důvěry jsme tedy udělali další krok k jejímu posílení - zdvojnásobili jsme garanční rámec pro případ potřeby zemí mimo eurozónu na 50 mld. Eur", připomněl. Ocenil současně, že se všech 27 členských států shodlo na tom, že ke každé bance a ke každé zemi je nutno přistupovat individuálně. V této souvislosti zdůraznil také význam lepší regulace: nikoli však nové, další nebo větší regulace.
Zhodnocení dosavadní implementace plánu hospodářské obnovy
Pokud jde o provádění plánu hospodářské obnovy, ohradil se proti kritikám, že tento plán je pomalý a nedostatečný. Fiskální opatření v EU dosáhly 400 miliard EUR a tuto částku nelze podle jeho slov v žádném případě považovat za nedostatečnou. Zmínil se také o 5 miliardách EUR, které byly vyčleněny na energetické a infrastrukturní projekty.
Největším omylem by podle jeho názoru bylo zavádět nové balíčky dříve, než budou všechna opatření řádně provedena a než se posoudí jejich dopad. Bude-ti to nutné, Rada poté přistoupí k projednávání případných dalších opatření.
Otázka energetiky a klimatu
Energetická bezpečnost a pokrok v oblasti ochrany klimatu byly jednou z priorit českého předsednictví. Evropská rada se shodla na tom, že protikrizový mechanismus pro případ výpadku dodávek má být hotov do příští zimy.
Pokud jde o otázky spojené s ochranou klimatu, EU již začala jednat s největšími světovými ekonomikami, zejména pak s USA, Japonskem, Indií a Čínou. Přivítal rovněž rozhodnutí, že se EU podařilo dospět ke konsensu, že se EU bude aktivně podílet na financování ochrany klimatu pro rozvojové země. „To, co nám zbývá, je najít konkrétní mechanizmus, klíč, jak přesně se každá členská země zapojí, a to „v dostatečném předstihu" před Kodaňskou konferencí", uvedl.
Vnější vztahy
Pan Topolánek se na závěr zmínil o oblasti vnějších vztahů. Přivítal v tomto ohledu, že Rada formálně schválila iniciativu Východního partnerství a vyčlenila na něj 600 miliónů EUR. Pokud jde o pozvání prezidenta Běloruska, uvedl, že toto pozvání nebude učiněno, pokud se na něm neshodnou všechny členské státy.
Dne 5. dubna se také uskuteční setkání s nově zvoleným americkým prezidentem Barackem Obamou. Tento summit bude rozdělen na tři bloky: výsledky summitu G-20, spolupráce v oblasti energie a klimatu a vnější vztahy.
Celý článek čtěte zde.
Zdroj: Evropský parlament
