Dvojí složení potravin? Nechceme eurochuť, ale stejnou kvalitu, říká SehnalováEuroposlanci chtějí zamezit prodeji zboží, které sice může v jednotlivých zemích vypadat stejně, ale liší se svým složením. Na evropském trhu se i nadále prodává zboží dvojí kvality. Týká se to nejen potravin, ale i kosmetiky nebo třeba pracích prášků.
Obrázek: Pixabay
Zatímco před pár lety se problém na celoevropské úrovni neřešil, teď se jím zabývají přímo instituce Evropské unie. Téma se dokonce dostalo minulý týden na čtvrteční zasedání Evropského parlamentu, který velkou většinou přijal zprávu o dvojí kvalitě výrobků z pera české poslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD, S&D). Ta trvá na tom, aby prodej zdánlivě stejných výrobků s rozdílnou kvalitou v jednotlivých členských zemích Evropské unie byl nekalou obchodní praktikou. A byl zakázán. Zpráva také navrhuje opatření, která by měly přijmout členské země EU, a návod na jasné rozpoznání výrobků dvojí kvality. „Opravdu není normální, aby výrobky, které vypadají na první pohled stejně, měly jiné složení, aniž by o tom spotřebitel věděl,“ vysvětluje Sehnalová. „Nejde přitom o to, jestli někomu voní víc levandule a jinému fialky, ale o nižší obsah masa nebo jeho náhražky, horší kvalitu surovin, jejich různou jakost nebo více různých přídatných látek,“ dodává. Praktiku „stejné obaly, ale různé složení“ přitom dokládají i testy, které byly provedené v několika členských státech EU, zejména ve střední a východní Evropě. „Tyto rozdíly byly zjištěny nejen v potravinářských výrobcích, jako jsou rybí prsty, instantní polévky, káva a nealkoholické nápoje, ale často i v jiných produktech, včetně čisticích prostředků, kosmetiky, hygienických potřeb a výrobků určených pro kojence a malé děti,“ uvádí zpráva Evropského parlamentu.
Inspekce musí být aktivnějšíLukáš Zelený z organizace dTest, která porovnává kvalitu výrobků, považuje zprávu Evropského parlamentu za další posun v boji proti klamání spotřebitelů. Po Evropské komisi je to podle něj další instituce, která se snaží bojovat proti dvojí kvalitě potravin. „Směřuje také na vnitrostátní orgány pro bezpečnost potravin, tedy v našem případě především na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, a vyzývá je ke větší aktivitě,“ dodává Zelený. Větší úsilí požadují europoslanci i po samotné Evropské komisi. Chtějí například, aby zřídila zvláštní ředitelství, které by provádělo kontroly ve výrobních závodech. „Komise by se měla zaměřit na to, aby se odborně kontrolovaly výrobky na úrovni EU, což by napomohlo odhalování případů, kdy výrobce záměrně pod stejnou značkou a ve stejném obalu dodává do různých členských států různé zboží,“ vysvětluje Zelený. Další novinkou by byla přesná právní definice nekalých obchodních praktik a případně i rozšíření jejich seznamu. „To umožní sjednotit správní praxi v EU. Inspekce v jednotlivých státech tak budou mít jasnou oporu pro identifikaci a případný postih takové praktiky,“ říká Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra. |