> Eurocentrum > Informace pro občany

Rozšíření EU: priority pro rok 2014

V uceleném souboru výročních zpráv, které dnes byly přijaty, Evropská komise doporučuje udělit Albánii status kandidátské země EU a popáté v řadě doporučuje zahájit jednání o přistoupení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Komise rovněž hodnotí pokrok, kterého v uplynulém roce dosáhly další země západního Balkánu a Turecko v procesu směřujícím k přistoupení k EU. Vzhledem k rozhodnutí islandské vlády jednání o přistoupení pozastavit, věnuje se zjednodušená zpráva o Islandu současnému stavu harmonizace s EU.

U příležitosti předložení každoročního balíčku týkajícího se rozšíření uvedl komisař Štefan Füle: „Rozšíření je vyvíjející se proces a navzdory hospodářské krizi se jedná o dobrou politiku, která se podílí na řešení této krize.Rozšíření se i nadále řadí k nejúčinnějším politikám EU. Tím, že se v první řadě věnuje takovým „základním prvkům“, jako jsou boj proti korupci, řádná správa ekonomických záležitostí, svoboda projevu a sdělovacích prostředků, lidská práva a ochrana menšin, posiluje politickou a hospodářskou stabilitu v zemích usilujících o členství a v EU jako celku.“

Dnes přijatá strategie rozšíření potvrzuje trvalý význam základních prvků kodaňských kritérií členství, na kterých se EU před dvaceti lety dohodla. K nim patří právní stát, který zůstává pevně zakotven v jádru procesu rozšíření. Dotčené země musí již v rané fázi jednání o přistoupení řešit takové problémy, jako je například reforma soudnictví a boj proti korupci a organizované trestné činnosti, aby prokázaly přesvědčivé a udržitelné výsledky.

Celosvětová hospodářská krize zdůraznila, jak je nezbytné, aby všechny země posílily správu ekonomických záležitostí a zlepšily konkurenceschopnost. Na podporu tohoto cíle Komise předložila řadu návrhů, včetně zavedení vnitrostátních strategií hospodářské reformy a akčních plánů pro správu veřejných financí.

Nedávné události v řadě zemí zapojených do procesu rozšíření zdůraznily, jak je důležité posilování demokratických institucí i to, aby demokratické procesy více podporovaly začlenění. Je třeba, aby všechny země západního Balkánu a Turecko provedly další reformy, aby zajistily dodržování zásad svobody projevu a práv příslušníků menšin, včetně Romů, v praxi. Je třeba přijmout důraznější opatření k ochraně dalších zranitelných skupin před diskriminací, zejména pokud jde o diskriminaci na základě sexuální orientace. V procesu přistoupení bude Komise klást na tyto záležitosti větší důraz, a to i prostřednictvím lépe zaměřeného předvstupního financování a zvýšené pomoci na podporu začleňování Romů prostřednictvím romské „facility“.

Podrobné informace o příslušných zemích a doporučení viz zprávy:

Černá Hora: MEMO/13/893

Srbsko: MEMO/13/894

Bývalá jugoslávská republika Makedonie: MEMO/13/890

Albánie: MEMO/13/888

Bosna a Hercegovina: MEMO/13/889

Kosovo*: MEMO/13/892

Turecko: MEMO/13/895

Island: MEMO/13/891

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Souvislosti

PŘEHLED O JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH

ČERNÁ HORA: kandidátská země, o členství požádala v roce 2008. Jednání o přistoupení byla zahájena v červnu 2012. Dvě kapitoly jednání byly otevřeny a prozatímně uzavřeny. „Screeningová“ zasedání byla zakončena. V červnu Černá Hora přijala akční plány týkající se kapitol jednání 23 (soudnictví a základní práva) a 24 (spravedlnost, svoboda a bezpečnost). Po kladném posouzení Komisí požádala EU v září Černou Horu, aby k těmto kapitolám předložila své vyjednávací postoje. Černá Hora tyto postoje předložila počátkem října.

SRBSKO: kandidátská země, o členství požádala v roce 2009 a v březnu 2012 získala status kandidátské země. V březnu 2011 byl pod záštitou EU zahájen dialog mezi Bělehradem a Prištinou. V dubnu 2013 bylo s Kosovem dosaženo první dohody o zásadách upravujících normalizaci vztahů. V Srbsku rovněž znovu posílilo tempo reforem. V červnu 2013 Evropská rada rozhodla o zahájení jednání o přistoupení. První mezivládní konference o jednání o přistoupení Srbska se uskuteční nejpozději v lednu 2014, poté co Rada schválí rámec pro jednání, který Komise navrhla v červenci 2013. „Screening“ byl mezitím zahájen v září 2013. Dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost dne 1. září.

BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE: kandidátská země, o členství požádala v roce 2004. Země i nadále dostatečně plní politická kritéria. Politická krize z konce minulého roku prokazuje potřebu konstruktivnější politiky více podporující začlenění. Dialog na vysoké úrovni ohledně přistoupení vedl k většímu soustředění na reformy související s EU a k jejich plnění. Větší pozornost je třeba věnovat účinnému provádění, řešení nedostatků v oblasti svobody projevu a zlepšení nezávislosti a pravomoci soudů. Komise již pět let doporučuje zahájit jednání o přistoupení. Rada v této věci zatím nerozhodla. Komise se domnívá, že rozhodnutí zahájit jednání o přistoupení by rovněž přispělo k vytvoření podmínek pro dosažení řešení v otázce názvu a zlepšení dobrých sousedských vztahů.

ALBÁNIE: potenciální kandidátská země, o členství požádala v roce 2009. Parlamentní volby v červnu celkově proběhly řádným způsobem. Albánie přijala řadu důležitých právních nástrojů, včetně klíčových požadavků pro udělení statusu kandidátské země, a i nadále se věnovala boji proti korupci a organizované trestné činnosti. Vzhledem k těmto okolnostem Komise [doporučuje udělení statusu kandidátské země s tím, že Albánie bude i nadále pokračovat v boji proti organizované trestné činnosti a korupci]. Dříve než bude Komise moci doporučit zahájení jednání o přistoupení, je třeba, aby Albánie zintenzívnila reformy v oblastech hlavních priorit, zejména pokud jde o právní stát.

BOSNA A HERCEGOVINA: potenciální kandidátská země; stejně jako ostatní země západního Balkánu má evropskou perspektivu. Zahájení dialogu na vysoké úrovni s Bosnou a Hercegovinou v loňském roce bylo pozitivním krokem, avšak výsledky, jichž vůdci Bosny a Hercegoviny zatím dosáhli, zaostávají za očekáváním. Rozvoj vztahů s EU se zastavil a bude zapotřebí vynaložit značné úsilí, aby byly splněny podmínky, které by umožnily vstup v platnost dohody o stabilizaci a přidružení a věrohodnou žádost o členství.

KOSOVO: potenciální kandidátská země; stejně jako ostatní země oblasti západního Balkánu má evropskou perspektivu. V březnu 2011 byl pod záštitou EU zahájen dialog mezi Prištinou a Bělehradem. V dubnu 2013 bylo se Srbskem dosaženo první dohody o zásadách upravujících normalizaci vztahů. V červnu 2013 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení s Kosovem. Jednání budou v brzké době zahájena.

TURECKO: kandidátská země, o členství požádala v roce 1987. Jednání o přistoupení byla zahájena v říjnu 2005. Otevřeno je 13 kapitol, z nichž jedna je prozatímně uzavřena. V červnu 2013 Rada souhlasila s otevřením kapitoly jednání 22, která se týká regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů, s tím, že společný postoj musí být potvrzen Radou pro obecné záležitosti po předložení výroční zprávy Komise o pokroku. Komise zdůrazňuje, že je pro EU důležité, aby posílila svou spolupráci s Tureckem, aby zůstala měřítkem pro reformy v zemi.

ISLAND: kandidátská země, o členství požádala v roce 2009. Jednání o přistoupení byla zahájena v červnu 2010. V květnu 2013 je Island pozastavil, přičemž 27 kapitol bylo otevřeno a 11 z nich je nyní prozatímně uzavřeno. Tím, že je Island členem Evropského hospodářského prostoru a schengenského prostoru, je velká část jeho právních předpisů již sladěna s právem EU.

Další informace

Dokumenty naleznete na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/enlargement/countries/strategy-and-progress-report/index_en.htm