Co EU čeká v roce 2018

I příští rok bude velkým tématem vysílání pracovníků. Jednak se jednání doposud nepodařilo uzavřít a v příštím roce budu jako zpravodajka stanoviska pracovat také konkrétně na vysílání řidičů v mezinárodní silniční dopravě, speciální legislativní úpravě v rámci tzv. silničního balíčku. Právě toto vysoce mobilní odvětví může být novými pravidly zasaženo nejvíce, a proto mu musíme věnovat zvláštní pozornost. Musíme v první řadě zajistit, aby dopravci měli jasno v tom, jakými pravidly se budou v tomto období řídit. Jde tedy o to, jestli zvládneme prosadit výjimky do směrnice o vysílání pracovníků, nebo zda dopravci budou muset počkat, až začne platit silniční balíček a jaká bude jeho podoba.

Evžen Tošenovský (ODS, ECR)

Návrhy obsažené v zimním energetickém balíčku mohou dramaticky negativně pocítit na svých účtech náš průmysl i domácnosti. Nyní jsme zhruba v poločase projednávání. Rozjíždí se i boj o budoucnost automobilového průmyslu, pro ČR tak důležitého. Ve hře jsou totiž opět přísnější normy a tendence jít jen cestou elektromobility.

Z političtějších témat to samozřejmě bude reforma evropského azylového systému a jednání o brexitu. A také se schyluje k velké bitvě o peníze, včetně kohezních fondů. Komise má představit návrh nového finančního rámce EU po roce 2020. Vše bude doprovázet debata o struktuře EU do budoucna, a já jen doufám, že nepřeváží idea o centralizaci a integraci Evropy, což by jen dál Evropu rozdělovalo v tom, co je pro ni přínosné.

Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL)

Z „méně“ fatálních věcí bych rozhodně vypíchla zimní energetický balíček. Zejména se hodlám soustředit na směrnice k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům a nařízení ke governance, jakož i na směrnici a nařízení k podobě trhu s elektřinou. Jestli u těchto dokumentů dojde vůbec do konce legislativního období k trialogům, si netroufnu říci. Nicméně pokud ano, rozhodně mě jako stínovou zpravodajku budou plně zaměstnávat.

Taktéž se velmi těším na splnění slibu pana komisaře Andriukaitise, že příští rok předloží legislativu zlepšující transparentnost studií, které používají evropské agentury pro posuzování škodlivosti chemických látek (pesticidů, aditiv atd.).

Z těch absolutně nejdůležitějších věcí bych ráda zmínila celou navrhovanou reformu evropských institucí, reformu eurozóny a rozpočtu EU a nový víceletý finanční rámec. Stálice jako brexit asi není třeba připomínat.

Miroslav Poche (ČSSD, S&D)

Příští rok bude zásadní pro energetiku. Parlament by měl schválit veškerou energetickou legislativu, a poté se dohodnout s Radou na finální podobě nařízení a směrnic. Evropský trh s energiemi se zásadně mění, poroste aktivní role občanů v něm, a proto by určitě měla být energetice věnována zvýšená pozornost.

Stěžejním celoevropským tématem bude příští rok vyjednávání nového finančního rámce, což bude mít velký význam zejména pro čisté příjemce, mezi které patří ČR. EU rovněž čekají náročná vyjednávání tzv. druhé fáze brexitu, tedy podoby příštích vztahů EU-Velká Británie.

Jakožto člen výboru pro zahraniční vztahy bych rád ještě zmínil, že rok 2018 bude velmi důležitý pro vztahy EU se zeměmi Západního Balkánu. V únoru by měla Komise ve své nové Strategii pro Západní Balkán představit časový rámec pro vstup západobalkánských zemí do EU. Zejména Srbsko (kde je konečně naděje na normalizaci vztahů s Kosovem) a Černá Hora k tomu mají nejblíže. Zdá se, že se podaří konečně vyřešit spor mezi Řeckem a FYROM ohledně nového názvu Makedonie.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP)

V příštím roce nás čeká dokončení jednání o novém azylovém systému, kde budu prosazovat právo členských zemí rozhodovat o udělování azylu. EU bude muset být velmi aktivní při ochraně svých vnějších hranic a nesmí připustit žádnou novou vlnu migrace. To také znamená velkou angažovanost v nastolení mírů a lepších životních podmínek na Blízkém Východě a v Africe. EU musí být aktivní v prosazování dohody s Tureckem, musí požadovat propuštění politických vězňů, jak domácích (např. novinářů), tak zahraničních.

Evropský parlament čeká dokončení legislativního procesu u směrnice o vysílání pracovníků, o audiovizuálních službách či například směrnice autorském právu. Tyto a další legislativní návrhy ovlivňují fungování vnitřního trhu. Je zřejmé, že musíme bránit volný pohyb služeb proti legislativním návrhům, které přinášejí zvýšenou administrativu a nové bariéry na vnitřním trhu. Tyto návrhy požadují některé členské země, které se brání mobilitě pracovníků a služeb z tzv. nových členských států. Proto se také brání zavedení elektronického průkazu (tzv. e-karty) pro poskytování některých služeb. Jako zpravodajka budu zavedení tohoto průkazu prosazovat s ohledem na výhody pro podnikatele ve zjednodušení poskytování jejich služeb v členských státech EU.

Jako stínová zpravodajka se budu podílet také na dokončení nařízení o vzniku Evropského sboru solidarity, který by měl rozšířit možnosti mobility pro mladé lidi. Zde prosazuji podporu dobrovolnictví a využití stávajících dobrých zkušeností s Evropskou dobrovolnickou službou.