Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na zvýšení prosperity a kvality života v Evropě
Zavedení ambiciózní Digitální strategie pro Evropu, kterou dnes představila Evropská komise, by výrazně pomohlo hospodářskému růstu EU a přineslo by výhody digitálního věku všem vrstvám společnosti. V uplynulých 15 letech stály informační a komunikační technologie za polovinou růstu produktivity v Evropě (viz IP/10/571) a tato tendence se pravděpodobně zrychlí. Program nastiňuje sedm prioritních oblastí činnosti. Jsou jimi vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilita, podpora důvěry v internet a zvýšení jeho bezpečnosti, rychlejší přístup k internetu, více investic do výzkumu a vývoje, zvýšení počítačové gramotnosti a začlenění a použití informačních a komunikačních technologií při řešení problémů, se kterými se společnost potýká, např. změna klimatu nebo stárnutí obyvatelstva.
Místopředsedkyně Komise pro digitální agendu Neelie Kroesová prohlásila: „Digitální revoluce musí především sloužit zájmům evropských občanů a podniků. Jen tak může být maximalizován potenciál informačních a komunikačních technologií (IKT), což napomůže tvorbě pracovních míst, udržitelnosti a sociálnímu začleňování. Ambiciózní strategie, kterou jsme dnes předložili, jasně ukazuje, kam musíme v následujících letech napnout naše úsilí. Rozvinutí potenciálu evropské digitální budoucnosti si vyžádá plné nasazení členských států, odvětví IKT a ostatních významných hospodářských aktérů."
Občané by měli mít možnost využívat komerčních služeb a kulturního obsahu, aniž by byli omezeni hranicemi států. Avšak on-line trhy v EU jsou stále odděleny překážkami, které brání přístupu k celoevropským telekomunikačním službám a digitálním službám a obsahu. Ve Spojených státech se v současnosti stahuje čtyřikrát více hudby než v Evropě, která trpí nedostatkem legální nabídky a roztříštěností trhů. Komise hodlá otevřít přístup k zákonnému obsahu na síti tím, že zjednoduší platby za autorská práva, jejich správu a udělování mezinárodních licencí. Dalšími opatřeními jsou usnadnění elektronických plateb a elektronické fakturace a snadnější řešení sporů v elektronickém obchodu.
Aby lidé mohli tvořit, kombinovat a inovovat, potřebují otevřené a interoperabilní výrobky a služby IKT.
Evropané nepřijmou technologii, které nedůvěřují - při používání on-line nástrojů se musí se cítit bezpečně. V případech počítačových útoků je proto nutné lépe koordinovat odpověď na evropské úrovni a zpřísnit pravidla ochrany osobních údajů. Lze zvážit i opatření, jež by provozovatelům internetových stránek ukládala informovat uživatele o tom, že se bezpečnost jejich osobní údajů ocitla v ohrožení.
Cílem pro rok 2020 je internet s rychlostí nejméně 30 Mb/s pro všechny evropské občany, přičemž polovina evropských domácností by měla mít internetové připojení s rychlostí nejméně 100 Mb/s. V současné době má pouze 1 % Evropanů rychlé internetové připojení na bázi optických vláken, přičemž v Japonsku se jedná o 12 % a v Jižní Koreji o 15 % (viz tabulka níže). Výrazný růst hospodářství je podmíněn existencí velmi rychlého internetu. Potřebujeme, aby se vytvářela nová pracovní místa a zvyšovala prosperita a aby občané měli přístup k obsahu a službám podle svého výběru. Komise bude mimo jiné zkoumat možnosti, jak přilákat investice do širokopásmového přenosu pomocí mechanismů úvěrového posílení, a poskytne pokyny k tomu, jak podpořit investice do sítí z optických vláken.
Evropa musí více investovat do výzkumu a vývoje a zajistit, že nejlepší návrhy se dostanou na trh. Cílem programu je mimo jiné získání soukromých investic za pomoci prostředků z Evropského regionálního fondu a navýšení prostředků EU na výzkum, aby mohla Evropa držet krok se svými konkurenty, nebo je dokonce i předstihnout. Investice EU do výzkumu spojeného s IKT jsou méně než poloviční ve srovnání s investicemi ve Spojených státech (v roce 2007 to bylo 37 miliard eur v EU oproti 88 miliardami eur v USA).
Více než polovina Evropanů (250 milionů) používá internet každý den, ale dalších 30 % obyvatel internet nikdy nepoužilo. Všichni lidé, ať mladí či staří, bez ohledu na společenské postavení, mají právo na znalosti a dovednosti, které jim umožní začlenit se do digitálního věku, protože komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.
Je třeba investovat do důmyslného využívání technologií a zpracování informací, abychom našli řešení, jež povedou ke snížení spotřeby energie, k podpoře stárnoucí populace, k posílení postavení pacientů a zlepšení přístupu osob s postižením k digitálním nástrojům. Jedním z cílů je to, aby pacienti měli do roku 2015 kdekoli v EU přístup ke své zdravotní dokumentaci v elektronické podobě. Program také podpoří technologie IKT zaměřené na úsporu energií, jako je technologie osvětlení na bázi elektroluminiscenčních diod (SSL), která spotřebuje o 70 % méně energie než běžné osvětlovací systémy.
Nejtěžším úkolem je zajistit, aby opatření nutná k uskutečnění uvedených cílů byla rychle přijata a provedena. Někteří eurokomisaři budou spolupracovat s orgány EU a zúčastněnými stranami, aby byla digitální strategie úspěšně realizována.
Tiskový materiál k digitální strategii naleznete na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=5826 Archivní audiovizuální záběry jsou k dispozici na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/avservices/video/video.cfm?sitelang=en&type=1 Viz také MEMO/10/199 a MEMO/10/200. Celé znění této tiskové zprávy naleznete zde:
Zdroj: Týden v Evropě
|