Minystrně Karla Šlechtová: Čerpání dotací by mohlo být mnohem lepší
Ministerstvo pro místní rozvoj má novou šéfku necelý rok. Přesto Karla Šlechtová stačila úřad výrazně předělat. Kromě personálních rošád z fontánky ve foyer ministerstva zmizela žlutá kachnička, která tam podle některých pamětníků plavala již od konce devadesátých let. Ministryně se však musí zabývat závažnějšími problémy. „Kostlivci z dřívějších dob se stále objevují,“ říká.
Na ministerstvu řešíte veřejné zakázky, stavební zákon, evropské fondy, tedy poměrně citlivé oblasti. Pociťujete silné lobbistické tlaky?
V žádném případě. Určitě si však dokážete představit, kolik stavebních firem a developerů by se ke mně chtělo dostat, ale já je nepřijímám. A snaží se skutečně silně, například i přes některé poslance. Já tomu však odolávám a s nikým se scházet nechci.
Přitom například developeři po vás teď musí doslova toužit, abyste Praze nechala ve stavebním zákonu možnost mít vlastní stavební předpisy.
Otázka je, jestli je Praha vůbec má mít poté, jakým způsobem přistupovala ke změnám v předpisech. Více než měsíc jsem byla pod velkým tlakem. V prosinci a počátkem ledna jsem byla i zastrašována ve smyslu, ať Pražské stavební předpisy nezastavuji, nebo... Avšak nakonec i Evropská komise potvrdila, že jsme měli pravdu.
Jsou již u konce změny, které jste na ministerstvu zahájila?
Je o mně známo, že jsem věci na ministerstvu hodně překopala. První rekonstrukci jsem udělala už v listopadu, měsíc po nástupu. Díky tomu jsem však ministerstvo připravila na změny vyvolané služebním zákonem. Celkově změna organizační struktury úřadu a kontrola všech nákladů zabraly několik měsíců. Teprve nyní, kdy na ministerstvu byly dokončeny změny související se služebním zákonem, mohu konečně jako ministryně pro místní rozvoj jezdit i po krajích.
Ještě na vás na ministerstvu vypadávají kostlivci ze skříní?
Kostlivci z dřívějších dob se stále objevují. Hned po mém nástupu do funkce to byly například zmíněné nevyřešené Pražské stavební předpisy. Zmínit musím také situaci v agentuře CzechTourism, která patří pod ministerstvo pro místní rozvoj, a já tam jmenuji či odvolávám ředitele. Řešení si vyžadoval rovněž monitorovací systém evropských dotací a Národní elektronický nástroj pro veřejné zakázky. To byli největší kostlivci.
Národní elektronický nástroj prošetřuje policie kvůli možnému předražení. Co o tom soudíte?
Je tu již několik trestních oznámení. Policejní šetření se netýká jen předražení, ale funkčnosti nástroje. Vyskytla se obava, že vezme byznys několika firmám, které se teď zabývají například elektronickými tržišti, jež by Národní elektronický nástroj mohl časem pojmout pod svá křídla. Podněty k trestnímu oznámení jsou tedy opravdu velmi komplexní. Já se však nemohu vyjadřovat k tomu, jestli je nástroj předražený, nebo ne. Ministerstvo vyhlásilo soutěž za určitou cenu, konkrétní vítěz to vyhrál a Česká republika ten systém nutně potřebuje. Musíme totiž elektronizovat veřejné zakázky i čerpání evropských fondů.
Co se teď s Národním elektronickým nástrojem děje?
Snažím se, aby byl v pořádku po bezpečnostní stránce. Po nástupu jsem totiž zjistila, že nebyl. Nechala jsem udělat několik posudků, vyhodnocení pilotní fáze jsem měla dostat loni v říjnu, ale po urgencích jsem ho získala až v březnu. Takže musím říct, že je to pro mě velice nepříjemná zkušenost.
Když říkáte, že se snažíte, aby Národní elektronický nástroj byl v pořádku z bezpečnostního hlediska, co to znamená?
Nástroj se má připojit k monitorovacímu systému evropských dotací. Zcela intuitivně mě napadlo, jestli je celá věc bezpečná. Pokud by totiž jeden z těchto systémů nebyl zabezpečen, tak by se případný útočník dostal k veškerým datům o projektech financovaných z evropských fondů. A samozřejmě ke všem zakázkám v něm evidovaných. Takže jsem si najala „hackera“, tedy firmu, která prozkoumala zabezpečení nástroje a dostala se úplně na dřeň zabezpečení celého systému. Do pořádku jsme to dávali několik měsíců.
Termínů spuštění už byla celá řada, naposledy to mělo být k 1. červenci. Už je nějaký definitivní?
Původní termín byl začátek letošního roku. Kdybych to však tehdy udělala, tak bych se nechovala jako řádný hospodář. Start je naplánován na začátek srpna. Pro jistotu jsem ještě nechala udělat zátěžové testy. Nástroj totiž nebudou používat jen rezorty, ale i některé státní podniky a další zadavatelé. Pro začátek počítáme s tím, že jeho užívání bude zatím nepovinné. Až podle zkušeností z jeho fungování a z toho, kolik zadavatelů se k němu přidá, uvidíme, odkdy by měl být povinný. A zda vůbec.
Už jste zmínila monitorovací systém evropských dotací. Audit vzešlý z ministerstva financí také v tomto případě konstatoval, že je předražený. Na jaře jste kvůli tomu měla s bývalým náměstkem ministra financí Lukášem Wagenknechtem rozmíšku. Jak to vnímáte dnes?
Takováto otázka mi připadá úsměvná. Sporu Wagenknecht–Šlechtová jsem si nikdy nebyla vědoma, to z toho udělala média. Reagovala jsem čistě vůči auditnímu orgánu, ale určitě jsem nikdy neřekla, že bych něco měla vůči něčí práci. Za mě trvá, co jsem už jednou řekla, a sice, že auditní orgán tehdy pochybil.
Evropská komise ale přece výsledky auditu potvrdila.
Evropská komise sem poslala dopis na úrovni ředitele, v němž stojí, že obdržela první část auditu, která se týkala příslušné veřejné zakázky, a že ho bere na vědomí a současně u prvního nálezu říká, aby se počkalo na výsledek policejního šetření. Moc se ale už neví, že druhý den jsem dostala e-mail od evropské komisařky pro regionální rozvoj Coriny Creţu, v němž sdělila, že to, co jsme obdrželi, má pouze informativní charakter. Evropská komise se totiž nemůže a ani nesmí vyjádřit k celé věci ve chvíli, kdy audit není kompletní.
Vše je tedy v pořádku a žádné škrtání části unijní dotace na monitorovací systém nehrozí?
Určitě hrozí. Rozsah korekce závisí na tom, co vyměří finanční správa, a následně to budou řešit auditoři Evropské komise, kteří mají poslední slovo. Nemohu a nechci teď spekulovat, jestli to bude pětadvacet, padesát nebo sto procent. To, že Evropská komise po obdržení první části auditu pozastavila proplácení dotací na systém až do vyřešení celé věci, je standardní postup.
Co tato věc znamená pro čerpání dotací?
Nic to nemění na tom, že monitorovací systém je funkční. Už teď v něm máme výzvy za zhruba padesát miliard korun. Po měsíci ostrého provozu to považuji za velký úspěch. Pokud by si Česká republika udržela současné tempo, tak vyčerpáme celých 650 miliard korun okamžitě.
Nejvyšší kontrolní úřad nedávno oznámil, že za unijní rozpočtové období, které právě končí, Česko nedočerpá více než sto miliard korun. Jak to vidíte?
V minulých týdnech jsem na vládě říkala, že bych ráda prezentovala něco pozitivnějšího, ale že naše čerpání by mohlo být mnohem lepší. Proti velkým ambicím se tempo čerpání ze strany jednotlivých řídicích orgánů snížilo. Hájí se tím, že mají hodně administrace projektů, protože si nechaly hodně peněz na poslední rok. Zaměstnanci navíc již musí dělat i nové období. Nestíhají se tedy vyhlašovat ani zakázky nebo výběrová řízení. To má samozřejmě vliv na objem neproplacených prostředků.
Ten tedy bude jaký?
Již brzy dám nový materiál na vládu, v němž bude nejnovější odhad. V únoru jsme nedočerpání odhadovali na 40 až 75 miliard. Velkých vliv bude mít, jak dopadne kontrola posuzování vlivů staveb na životní prostředí u části velkých dopravních projektů, o což požádala Evropská komise. Když komise kývne na všech třiadvacet projektů, tak si myslím, že se z našeho odhadu dostaneme na mnohem nižší číslo. Když by však EIA u těchto projektů neprošla, můžeme zůstat v intervalu, který jsme uvedli již dříve.
***
V únoru jsme nedočerpání evropských dotací odhadovali na 40 až 75 miliard. Velký vliv bude mít, jak dopadne kontrola posuzování vlivů staveb na životní prostředí u části velkých dopravních projektů.
Zdroj: Oficiální stránky Ministerstva pro místní rozvoj v ČR
