Kodaňský summit skončil

Podle Barrosa je dosažená shoda krokem správným směrem, avšak zdaleka neodpovídá původním ambicím EU.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso vyjádřil zklamání nad dohodou, kterou se nakonec horko těžko podařilo na konferenci o změně klimatu v Kodani vyjednat. Podle Barossa zdaleka nenaplnila očekávání Evropské unie.

Text dohody nemá ani tři stránky a neobsahuje body, jež EU považuje za zásadní - například kolektivní cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Oproti očekáváním neobsahuje lhůtu pro uzavření právně závazné dohody, kterou měl být rok 2010, a ani v něm není o nutnosti takové dohody zmínka

I tato minimální dohoda přitom vznikala s nemalými obtížemi. Summit se blížil svému konci a jednání nebyla daleko od krachu. Průmyslové a rozvojové země se jen těžko dohadovaly na tom, jak zajistit, aby rychle se rozvíjející země dostály svým slibům ohledně snižování emisí. Závěrečná dohoda nakonec vzešla na poslední chvíli z jednání Spojených států se zástupci čtyř rozvojových zemí - Činy, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky.

Konference, která měla skončit v pátek, pak oproti původním plánům pokračovala dál a vedoucí světoví představitelé se přeli o to, zda dohodu akceptovat, nebo summit ukončit bez dosažení konsensu. Po bouřlivém nočním jednání se pak v sobotu rozhodli „vzít dohodu na vědomí".

„Neskrývám zklamání," uvedl předseda Barroso. „Výsledky opravdu nenaplnily naše očekávání." „Ale i tato dohoda je lepší než nic".

Dohoda vyzývá ke snížení emisí skleníkových plynů „za účelem" udržení globálního oteplování pod 2°C. Tato hodnota je považována za limit, po jehož překročení by se změna klimatu mohla zcela vymknout kontrole. Od rozvinutých zemí dohoda žádá, aby provedly zásadní a ověřitelná omezení. Rozvojové země by měly začít své emise omezovat a každé dva roky podávat zprávu o pokroku. Zároveň by měly probíhat mezinárodní konzultace a analýzy.

Dohoda však neobsahuje žádné globální cíle na způsob závazku Evropské unie snížit své emise CO2 do roku 2020 o 20 %. O limitech si rozhodnou jednotlivé země samy. Podle dohody se v roce 2015 provede zhodnocení přijatých opatření, avšak země musí své cíle formulovat již letos v lednu.

Konference nepřinesla ani dohodu o kompenzacích pro ty země, které přijímají opatření zaměřená na ochranu lesů a pralesů, jež hrají v boji proti změně klimatu nesmírně důležitou roli.

Nejkonkrétnějším výsledkem summitu tak nakonec zůstává závazek rozvinutých zemí poskytnout 21 miliard eur v příštích třech letech a 70 miliard eur do roku 2020 na projekty na podporu čistých zdrojů energie a na vyrovnávání se s důsledky sucha, zvedající se hladinou oceánů a dalšími projevy klimatických změn v chudých zemích. Unie přislíbila, že na uvedených 21 miliardách se bude podílet částkou 7,2 miliardy eur z různých veřejných i soukromých zdrojů.

Boj EU proti změně klimatu

Konference OSN o změně klimatu

Text Barrosova úvodního projevu na konferenci

Barrosovo prohlášení z 18. prosince 2009

Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR