Komise posuzuje připravenost států přijmout euro a navrhuje vstup Estonska do eurozóny
Evropská komise dnes vydala svou konvergenční zprávu na rok 2010. Hodnotí v ní pokrok v konvergenci těch zemí, pro které platí výjimka z členství v eurozóně. Hodnocení probíhá v kontextu celosvětové finanční krize, jež ovlivnila vyhlídky na nominální konvergenci.
Devět hodnocených členských států dosáhlo nerovnoměrných výsledků. Osm z nich (mezi nimi i Česká republika) zatím nesplňuje všechny podmínky nutné k přijetí eura. Jediným státem ze skupiny, který tyto podmínky zcela splňuje je Estonsko, a proto Evropská komise předloží Radě návrh na přijetí Estonska do eurozóny.
Rada ministrů financí EU (ECOFIN) rozhodne o přijetí eura Estonskem v červenci poté, co Evropský parlament sdělí své stanovisko a představitelé jednotlivých států tuto záležitost projednají na červnovém summitu.
„Estonsko dosáhlo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence a je připraveno přijmout euro od 1. ledna 2011. Gratulujeme Estonsku k tomu výsledku, o který se zasloužilo svou dlouhodobou zodpovědnou politikou. Nicméně, má-li být pro Estonsko přijetí eura úspěchem, musí pokračovat v provádění rozumné rozpočtové politiky. Je také třeba, aby i nadále zůstalo obezřetné a reagovalo včas a rozhodně na známky narůstající makroekonomické nerovnováhy nebo oslabení konkurenceschopnosti. Estonsko musí nyní urychlit své praktické přípravy, aby přechod na novou měnu proběhl hladce," prohlásil Olli Rehn, komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti.
Dále uvedl: „Hodnocení i náš návrh jsou také silným signálem o eurozóně i o EU. Zdůrazňují úlohu eura jako střednědobého politického prvku a potvrzují, že trvalé politické úsilí a politika dlouhodobě zaměřená na stabilitu přinášejí konkrétní výsledky."
Zpráva se týká devíti zemí EU: Bulharska, České republiky, Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska[1]. Na základě ustanovení Smlouvy musí Komise jednou za dva roky vypracovat zprávu o stavu konvergence v uvedených zemích. Kritéria pro přijetí eura sestávají ze čtyř hospodářských podmínek orientovaných na stabilitu, které se týkají stavu veřejných rozpočtů, cenové stability, stability směnného kurzu a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, které je třeba udržitelným způsobem plnit. Vnitrostátní právní předpisy týkající se měnových záležitostí musí být rovněž v souladu se Smlouvou o EU.
Posouzení Estonska
Inflace
Průměrná míra inflace v Estonsku v období 12 měsíců předcházejících březnu 2010 činila - 0,7 %, což je podstatně méně než referenční hodnota 1,0 % na stejný měsíc, a je pravděpodobné, že bude nižší než referenční hodnota i v příštím období. S ohledem na velký rozdíl ve srovnání s referenční hodnotou, poměrně pružné trhy a obezřetnou politiku je cenová stabilita Estonska hodnocena jako udržitelná. Estonsko ovšem bude muset i nadále dávat pozor, aby udrželo inflaci na nízké úrovni, zejména zachováním náročné fiskální politiky a udržením domácí poptávky v souladu se základními činiteli.
Veřejné finance
Rada ve vztahu k Estonsku nevydala rozhodnutí o existenci nadměrného schodku. Schodek i dluh se nacházejí ve zcela přijatelných mezích pro posouzení konvergence: v roce 2009 činil schodek 1,7 % HDP, a to i přes nebývalý 15% pokles nominálního HDP. Podle jarní prognózy Komise by měl schodek v tomto roce a v roce 2011 dosáhnout výše 2,5 %. Celkový dluh veřejných financí v roce 2009 činil 7,2 % HDP, což je rovněž podstatně méně než stanoví maastrichtské limity, a na této úrovni zůstane i přesto, že veřejné zadlužení by podle předpovědi mělo do roku 2013 narůstat.
Úrokové sazby
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb nelze v případě Estonska přímo uplatnit, protože nejsou k dispozici žádné referenční dlouhodobé státní dluhopisy ani odpovídající cenné papíry, na jejichž základě by bylo možné posoudit stálost konvergence tak, jak se odráží v dlouhodobých úrokových sazbách. Neexistence vhodných dluhopisů je odrazem velice nízké úrovně hrubého veřejného dluhu, což je výsledek rozpočtových přebytků z let 2002-2007. Zatímco v době vrcholící krize vnímání rizika vůči Estonsku na finančních trzích vzrostlo, jeho vývoj v průběhu referenčního období, jakož i obecnější hodnocení stálosti konvergence, včetně pokračující obezřetné politiky Estonska, dávají za pravdu kladnému hodnocení snahy Estonska o plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb.
Směnný kurz
Co se týká kritéria směnného kurzu, Estonsko je od 28. června 2004 členem ERM II. V období dvou let do 23. dubna 2010 nebyla estonská koruna vystavena žádnému silnému tlaku a od počátku její účasti v ERM II nedošlo k žádnému odchýlení od středního kurzu.
Rovněž estonské právní předpisy v měnové oblasti jsou v souladu s právními předpisy EU.
Na základě tohoto posouzení a konvergenční zprávy vypracované Evropskou centrální bankou Komise navrhuje, aby Estonsko v roce 2011 přijalo euro.
Ostatní členské státy, na které se vztahuje výjimka
Podle zjištění žádná z ostatních osmi zemí posuzovaných ve zprávě nesplňuje všechna konvergenční kritéria pro přijetí eura.
S posouzením dosaženého pokroku se lze seznámit v konvergenční zprávě pro rok 2010 včetně technické přílohy, dostupné na následující internetové adrese:
http://ec.europa.eu/economy_finance/articles/eu_economic_situation/2010-05-12-convergence_report_2010_en.htm
[1]Spojené království a Dánsko mají právní výjimku.
Zdroj: Evropská komise
