Druhá šance pro slušné podnikatele: Komise navrhuje nová pravidla k řešení úpadku
Podnikatelům, kteří se potýkají s následky hospodářské krize, by podle představ Evropské komise měla být podána pomocná ruka. Komise dnes představila návrh na modernizaci pravidel EU pro úpadky podniků, jež mají dopady ve více členských státech EU. Podniky, které jsou jinak životaschopné, mají nyní snáze dostat druhou šanci. Předmětem navrhované modernizace je úprava platná od roku 2000. Její nová podoba, v níž se promítají zkušenosti nashromážděné za deset let, již nebude mezi možnými řešeními úpadku tolik zdůrazňovat likvidaci. Vymezí též nový přístup k tomu, jak podnikům pomáhat při zvládání finančních problémů a současně chránit věřitele v jejich nároku na to, aby dostali své peníze zpět.
Nová pravidla přinesou efektivnější a účinnější přeshraniční úpadkové řízení. Týkat by se tak měla odhadem 50 000 podniků, jež každoročně v EU tomuto řízení čelí. Jde o první krok k nastolení přístupu, podle nějž by měli být podniku a jednotlivci ve finančních obtížích nabídnuta záchrana a oživení. Uvedený přístup je podrobněji rozepsán v politickém sdělení, jež bylo dnes přijato současně s návrhem. Toto sdělení mj. vymezuje ty oblasti úpadkového práva v členských státech, jež s největší pravděpodobností zhoršují podnikatelské prostředí a brání rozvoji efektivního fungování úpadkového řízení na vnitřním trhu.
"Podniky mají klíčový význam při zajišťování prosperity a tvorbě pracovních míst, ale založit dnes podnik a udržet ho v chodu je velmi náročné, zvlášť v nynější ekonomické situaci," prohlásila místopředsedkyně Komise a komisařka EU pro spravedlnostViviane Redingová. „Naše pravidla pro řešení úpadků potřebují zmodernizovat, tak aby se životaschopné podniky ve finančních problémech mohly snáze udržet nad vodou a nemusely vstupovat do likvidace. Následkem úpadků přicházíme každoročně o 1,7 milionu pracovních míst. Slušným podnikům a jejich zaměstnancům proto chceme dát druhou šanci."
Místopředseda Komise a komisař pro průmysl a podniky Antonio Tajani dodal: „Jak ukazují výzkumy, jsou podniky, které začnou znovu na druhý pokus, úspěšnější a přežívají déle než průměrné začínající společnosti. Rostou rychleji a zaměstnávají více lidí. Podnikatelský neúspěch by tedy neměl vyústit v jakýsi „doživotní trest", kterým by byla podnikateli zakázána další činnost. Naopak by měl být vnímán jako příležitost se něco naučit a dělat věci příště lépe. Tento názor již dnes plně přijímáme, pokud jde o pokrok ve vědeckém výzkumu."
V dynamické, moderní ekonomice je úpadek běžným jevem. Zhruba polovina podniků přežívá méně než pět let a konkurs v EU každoročně ohlásí zhruba 200 000 společností - tedy zhruba 600 denně. Čtvrtina těchto případů přitom má nějaké implikace ve více členských státech. Je však prokázáno, že se podniky, jež se setkají s neúspěchem, ze svých chyb učí a napodruhé si celkově vedou lépe. Mezi úspěšnými podnikateli je až 18 % těch, kteří při prvním pokusu ztroskotali. Je proto mimořádně důležité mít po ruce moderní právní úpravu a efektivní postupy, které podnikům s dostatečně silnou hospodářskou základnou pomohou finanční těžkosti překonat a dostat svou druhou šanci.
Záměrem revize nařízení EU o úpadku je modernizovat stávající pravidla, tak aby podporovala restrukturalizaci podniků v obtížích a vytvářela podnikatelsky vstřícné prostředí, zejména právě ve finančně obtížné době. Toto nařízení z roku 2000 prošlo v rámci revize aktualizací, která odráží vývoj úpadkového práva v členských státech, jenž se týká zejména předlužených společností. Zájmům věřitelů slouží i restrukturalizace, při níž s větší pravděpodobností dostanou zpět své peníze, které by se jinak mohly při likvidaci ztratit.
Modernizovaná úprava posílí i právní jistotu, neboť vytyčí jasná pravidla k určení soudní příslušnosti a stanoví, aby v případě, že dlužník čelí úpadkovému řízení v několika členských státech, spolu úzce spolupracovaly soudy, které jednotlivé případy projednávají. Zlepší se i informovanost věřitelů díky tomu, že budou členské státy povinny zveřejňovat nejdůležitější rozhodnutí, např. o zahájení úpadkového řízení. Tyto změny tak celkově zefektivní přeshraniční úpadkové řízení a zvýší jejich účinnost. Návrh má být též prvním krokem k tomu, aby byl vůči podnikům a jednotlivcům ve finančních obtížích nastolen obecný přístup záchrany a oživení. Výzvou přitom je řešit současně finanční problémy dlužníka i zájmy věřitele. V budoucnu by mohla být zavedena dvojí pravidla pro čestné podnikatele, a naopak pro případy, kdy je konkurs ohlášen podvodně či z nezodpovědnosti. V případě „čestných" konkursů by bylo zkráceno období, po něž by platila právní omezení z konkursu plynoucí a po jehož uplynutí by byl podnikatel prohlášen za oddluženého. Podnikatelé by tak nebyli v případě, že jejich společnost zkrachuje, postihováni „doživotním trestem". Návrh nařízení nyní postupuje do Evropského parlamentu a Rady EU, kde bude projednán a měl by být přijat.
Souvislosti Evropské úpadkové právo je upraveno v nařízení (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení („nařízení o úpadku"), které se používá od 31. května 2002. Nařízení určuje, podle jakých pravidel se řídí soudní příslušnost, uznávání rozhodnutí a rozhodné právo, a stanoví koordinaci úpadkových řízení, která běží v několika členských státech. Toto nařízení se použije v případě, má-li dlužník majetek nebo věřitele ve více než jednom členském státě. Dne 30. května 2012 Komise zahájila veřejnou konzultaci o modernizaci úpadkového práva EU. K účasti na ní a k výměně zkušeností s úpadkem, zejména v přeshraničních případech, byly vyzvány malé i velké podniky, osoby samostatně výdělečně činné, odborníci, kteří se případy úpadku zabývají v praxi, soudní orgány, orgány veřejné moci, věřitelé, členové akademické obce i široká veřejnost.
Další informace Evropská komise - Úpadkové řízení: http://ec.europa.eu/justice/civil/commercial/insolvency/index_en.htm Internetová stránka Viviane Redingové, místopředsedkyně Evropské komise a komisařky EU pro spravedlnost:
|