> Eurocentrum > Informace pro občany

Strategie ČR k EU sklízí od některých politologů kritiku

Česká vláda nedávno schválila nový dokument, který má definovat klíčové zájmy České republiky v EU. „Strategie působení ČR v EU" se prozatím nesetkala s větším zájmem široké veřejnosti. Odborníci jsou pak v jejím hodnocení spíše kritičtí, samotný vznik strategického materiálu vlády ale vítají.

Kabinet Petra Nečase v polovině května schválil nový strategický dokument o působení České republiky v EU. Navazuje tak na iniciativu „Národní fórum k budoucnosti EU", kterou vláda zahájila koncem dubna (EurActiv 3.5.2013). Na podobný dokument odborná veřejnost čekala už několik let.

To si myslí i Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů. „Je třeba ocenit, že po delší době vznikl veřejný koncepční dokument, který prezentuje stanovisko vlády," říká. „Dokument ‚Strategie působení ČR v EU‘ byl přitom přislíben již v ‚Koncepci zahraniční politiky ČR‘ schválené vládou v červenci 2011," připomněla EurActivu Radka Druláková z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické. Také ona vítá především to, že vůbec vznikl. Co do obsahu je však podle ní strategie velmi vágní.

Mezi prioritní oblasti České republiky patří podle strategického dokumentu funkční vnitřní trh, efektivní využití kohezní politiky, vytváření společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva v EU, společná obchodní politika nebo rozšiřování EU.

Strategie má podle vlády reagovat na aktuální výzvy stojící před eurozónou, přičemž důraz je kladen na potřebu posílení konkurenceschopnosti Unie jako celku. Stručně se věnuje také jednotlivým sektorovým politikám, jako je třeba energetika nebo zemědělství, a současným plánům na vytvoření „skutečné hospodářské a měnové unie". K těm se staví spíše rezervovaně. „Další opatření v rámci posilování hospodářské koordinace by dle vlády měla být přijímána po zralé úvaze a jen tehdy, pokud přispívají ke zvýšení stability unijního hospodářství," stojí v materiálu.

V dokumentu je potom nastíněn i postoj České republiky ke společné evropské měně. V zásadě se shoduje s dosavadními prohlášeními vlády o českém vstupu do eurozóny. „V této souvislosti je třeba uvést, že od okamžiku, kdy se ČR zavázala přijmout společnou měnu euro, došlo k výrazným změnám, které obsah tohoto našeho závazku rozšířily nebo - byť některé jen fakticky - mohou rozšířit," vysvětluje vláda, proč by podle ní měla přijetí eura „předcházet vnitropolitická a společenská diskuze".

Důraz na ekonomické otázky

Jak shrnuje Druláková, dokument se zaměřuje především na ekonomické vazby a klade důraz na pragmatičnost působení České republiky v EU, celkově je přitom dosti neurčitý. Nebylo ale prý možné čekat více. Český vztah k evropské integraci je totiž podle Drulákové výrazně poznamenán rozdílnými postoji politických představitelů, a to od velmi rezervovaného přístupu až k postojům akcentujícím členství v EU jako výsostný zájem české zahraniční politiky. „Pokud tedy má jakýkoliv dokument reflektovat tak odlišné postoje, nemůže vypadat jinak," říká.

Nová strategie potom podle politologa Kratochvíla vychází ze dvou základních premis. Evropská unie je jednak chápána jako prostředí pro soutěžení a střety při prosazování „národních zájmů" členských států a dále je evropská integrace zcela jasně vnímána prizmatem ekonomiky. „Klíčové otázky institucionálních reforem jsou tak podřazeny ekonomickým otázkám a vnějším politikám EU se ve srovnání s ekonomickými otázkami nedostává takřka žádné pozornosti," konstatuje Kratochvíl.

Podstatné přitom prý je, že toto kompetitivní a ekonomizující pojetí integračního procesu není důsledkem předložené analýzy, ale jejím předpokladem. Chybí tak diskuze o obecných otázkách směřování EU a role České republiky v ní. Právě ta by přitom podle Kratochvíla měla být předmětem takového koncepčního dokumentu a její absence mu připadá nešťastná.

Debata s odborníky a opozicí

Kritiku vyvolala nově přijatá strategie také u analytiků think-tanku Evropské hodnoty, Radka Hokovského a Jakuba Jandy. „Po třech letech kabinet pod vedením Petra Nečase sice naplnil závazek ze svého programového prohlášení, ovšem těžko si lze představit, že by pětadvacetistránková strategie zamířila po volbách jinam než do šuplíku, jelikož nebyla konzultována s opozicí a strategii rozhodně nepřipomíná," domnívají se.

Také politolog Kratochvíl si stěžuje, že přípravě dokumentu nepředcházela téměř žádná konzultace s politology a obecně veřejnou sférou. Předpokládá ale, že autoři dokumentu očekávají, že diskuse proběhne teprve následně.

S podobným scénářem počítá i komentář na portálu Úřadu vlády Euroskop, pod nímž je podepsán Ondřej Žáček. Strategie je podle něj sice koncipována jako dokument obsahující vládní pozice, ale dále je prý určena pro hlubší debatu, ze které není nijak vyloučena ani opozice. Vláda v tiskovém prohlášení ke schválení dokumentu navíc uvádí, že během přípravy materiálu se rovněž uskutečnila řada odborných diskusí a konferencí.

Podle Jiřího Čáslavky z analytického centra Glopolis je ale dokument dobrým podkladem k racionální debatě o směřování Česka v Unii. „Pokud by však měla vzniknout opravdu dlouhodobější strategie, tak je nutné hledat konsensus i s opozicí, občanskou společností a podnikateli, jinak to bude po příštích volbách zase jinak," dodává.

Dle názoru analytiků Jandy a Hokovského totiž v materiálu převládá „eurorealistická rétorika plná vyčkávání a primárního důrazu na vnitřní trh v duchu programu ODS", a je proto podle nich málo pravděpodobné, že by z této strategie vycházela i další vláda v jiném složení. „Kdyby vláda přišla s jasně formulovanou vizí rok po volbách, mohla by se jí další tři roky řídit a nemusela by se ohlížet na opozici," vysvětlují. Další volby budou ale již příští rok.

V celkovém hodnocení pak mají Janda s Hokovským poměrně jasno, strategie prý rozhodně nemůže sloužit jako vize fungování České republiky v EU ve středně- a dlouhodobém horizontu. „Dokument, který nedefinuje časový rámec ani konkrétní nástroje k naplnění zmiňovaných cílů, je spíše souhrnem pozic české vlády k jednotlivým politikám EU, nežli proaktivní strategií," uvádějí.

Schválený dokument je ale podle Jiřího Čáslavky v každém případě posunem pozitivním směrem. „Je šance, že se konečně od ideologických debat posuneme k racionálnější a věcnější debatě o směřování Česka v Unii," sdělil redakci.