Prioritou litevského předsednictví v Radě EU je důvěryhodná, rostoucí a otevřená Evropa
Velvyslanectví Litevské republiky v Praze uspořádalo společně se Zastoupením Evropské komise diskusní panel k oficiálnímu zahájení půlročního předsednictví v Radě Evropské unie, které Litva v minulých dnech převzala od Irska. Velvyslanec Litevské republiky v České republice Aurimas Taurantas představil priority a plány předsednictví a zdůraznil odhodlání Litvy soustřeďovat se nadcházející půlrok na zájmy celé Evropy. Dalšími diskutujícími byli vedoucí Zastoupení Evropské komise Jan Michal a 1. náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti Jiří Schneider.
„Soudržnost Evropského společenství je podložena společnými hodnotami. Jako předsedající stát budeme prosazovat, aby se realizovaly hlavní dnešní priority důvěryhodné, rostoucí a otevřené Evropy", uvedl Aurimas Taurantas. Společenství se podle něj musí zasazovat o to, aby byla navrácena důvěra trhu v ekonomiku a finanční systém Evropy. Růst Unie zajistí vyšší evropská konkurenceschopnost a nižší nezaměstnanost, k čemuž napomůže podpora podnikatelských aktivit a vytváření nových pracovních míst. Třetí priorita, důležitá myšlenka otevřené Evropy, spočívá v posilování partnerské spolupráce a zajišťování bezpečnosti pro občany Společenství.
„Jsme první Baltský stát u evropského kormidla a náš největší přínos spatřuji v tom, že Litva může jít příkladem: velmi tvrdě jsme u nás bojovali proti dopadům ekonomické stagnace, ale dnes vidíme, že se zvláštní opatření vyplatila, že litevská ekonomika opět roste," podotkl litevský velvyslanec.
Taurantas věnoval velkou pozornost otázce Východního partnerství a blížícímu se summitu tohoto partnerství ve Vilniusu a zdůraznil podporu Litvy v otázce rozšiřování Evropské unie. Velký prostor dostala energetika, jež rovněž patří k hlavním prioritám litevského předsednictví, a snaha Litvy o posílení vnější dimenze energetické politiky EU. Velvyslanec hovořil o „energetickém ostrově", kterým je region Baltských států, a o odhodlání Litvy plnit závazky přijaté na zasedání Evropské rady v roce 2011, podle nichž má být do roku 2014 dokončen vnitřní energetický trh a do roku 2015 mají zmizet energetické ostrovy.
Jiří Schneider připomněl, že Litva přejímá předsednictví na zkrácené legislativní období před budoucími volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 a že je třeba počítat s těžkým dopadem ekonomické krize na většinu států EU. Podle něj bude mnohé záležet i na výsledcích voleb v Německu a rychlosti reforem ve Francii. „Úlohou Litvy jako předsedajícího státu je inspirovat všechny členy Unie k výkonu", řekl Schneider. Mezi jinými důležitými otázkami pro nadcházející období upozornil na nutnost rychlejšího dokončení jednotného trhu, podepsání smluv o obchodu a investicích a vytvoření bezpečného a předvídatelného prostředí pro rozvoj podnikání.
Jan Michal představil názory Evropské komise a soustředil se na problematiku rozšíření EU, přičemž zmínil probíhající vyjednávání se Srbskem, Kosovem a obnovované jednání s Tureckem. Dále se věnoval otázkám volného pohybu v Schengenském prostoru, ekonomické migrace a vízového režimu s Ruskem, Moldavskem, Ukrajinou, Gruzií a Marokem.
Na začátku setkání zazněly dvě gratulace: jednak byl uvítán nový člen Evropské unie - Chorvatsko, druhé blahopřání pak bylo určeno Irsku za jeho úspěšné působení v čele EU. Diskusi, jež se rozvíjela různými směry a obsáhla mnohé aspekty priorit litevského předsednictví EU, moderoval vedoucí Katedry západoevropských studií FSV Univerzity Karlovy Tomáš Weiss. Zúčastnili se jí také zástupci pražských politologických institutů Glopolis (Petr Patočka) a Evropské hodnoty (Jakub Janda).
Více informací:
Asta Chaladauskiené (Velvyslanectví Litevské republiky v Praze)
