> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

Péče o děti: Komise vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí

Evropská komise ve své dnešní zprávě uvedla, že má-li EU do roku 2020 dosáhnout cíle 75% míry zaměstnanosti, musí členské státy vynaložit větší úsilí na opatření týkající se péče o děti. Zpráva o pokroku uvádí, že oba cíle stanovené na úrovni EU, tj. zlepšení dostupnosti a finanční přístupnosti služeb hlídání dětí (viz příloha), splnilo pouze osm zemí. Tzv. barcelonské cíle, schválené představiteli EU v roce 2002, uvádí, že k péči o děti by mělo mít přístup 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a minimálně 33 % dětí mladších tří let. Nová studie, kterou Komise vydala rovněž dnes, zároveň objasňuje fenomén rozdílů v důchodech žen a mužů a shledává, že v celoevropském průměru jsou důchody žen o 39 % nižší než důchody mužů.

„Každý rodič velmi dobře ví, že dostupné a finančně přístupné služby hlídání dětí jsou zásadní nejen pro rozvoj dítěte, ale i pro pracovní život rodičů. I přesto se vytyčené cíle v oblasti péče o dítě podařilo zatím naplnit méně než třetině členských států," uvedla místopředsedkyně Komise Viviane Redingová, komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství. „Chtějí-li členské státy dosáhnout přijatého cíle 75% míry zaměstnanosti, musí zvýšit své úsilí. Opatření týkající se péče o děti by neměla být vnímána jako náklady, ale jako investice do budoucnosti."

Údaje za rok 2010 ukazují, že většina zemí EU své cíle v oblasti péče o děti nenaplnila: pouze osm států splnilo cíle u obou věkových kategorií (0-3 roky; 3 roky-povinná školní docházka): Belgie, Dánsko, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Švédsko, Slovinsko a Spojené království. Pouze deset členských států splnilo vytyčené cíle v první kategorii (0-3 roky) a jedenáct členských států v druhé kategorii (3 roky-povinná školní docházka) (viz příloha).

Právě zveřejněná data za rok 2011 navíc ukazují, že u poskytování péče pro starší děti došlo k poklesu, což znamená, že některé země, které tento cíl splnily v roce 2010, se nyní nacházejí pod hranicí 90 % (Španělsko, Nizozemsko a Irsko).

Politiky pro vytvoření lepší rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem - zejména služby hlídání dětí - jsou klíčové pro podporu zaměstnanosti žen. Větší zaměstnanost žen je zásadní, chceme-li dosáhnout cílů EU v oblasti zaměstnanosti, a zlepšit tak komplexní hospodářskou strategii. Proto Komise dne 29. května Radě v rámci třetího Evropského semestru pro rok 2013 (viz IP/13/463) navrhla doporučení pro jednotlivé země. Tato doporučení byla určena 11 členským státům* a týkala se zaměstnanosti žen, dostupnosti a kvality péče o děti nebo celodenní školní péče a služeb hlídání dětí.

Nová studie o rozdílech v důchodech žen a mužů
Dnes Komise rovněž zveřejnila novou odbornou studii věnovanou rozdílům v důchodech žen a mužů v Evropě - jedná se o první studii svého druhu. Dle této studie se nižší míra zaměstnanosti žen projevuje i v důchodovém věku: průměrné důchody žen jsou v porovnání s důchody mužů o 39 % nižší. Rozdíly v důchodech mužů a žen jsou důsledkem tří trendů na trhu práce: 1) míra zaměstnanosti žen je nižší než v případě mužů; 2) pracují méně hodin nebo let; a 3) jejich průměrná mzda je nižší. Důchodové systémy tak nejsou pouze neutrálním odrazem předchozího pracovního života: důchody mohou snižovat, odrážet nebo dokonce upevňovat genderové rozdíly na pracovním trhu a v rámci sdílení pečovatelských povinností mezi ženami a muži.

Nový indikátor rovnosti žen a mužů, rozdíl v důchodech žen a mužů, napomáhá hodnotit rozsah genderové nerovnosti v průběhu lidského života. Situace napříč Evropou se velmi liší (viz příloha). V řadě členských států mezi důchody žen a mužů existují velké rozdíly: v 17 státech je rozdíl v důchodech roven nebo vyšší než 30 %. Dva státy s největšími rozdíly v důchodech jsou Lucembursko (47 %) a Německo (44 %). Na opačném konci škály se nachází Estonsko, s nejmenším rozdílem v důchodech žen a mužů (4 %), a Slovensko (8 %).

Mezi faktory přispívající ke zvětšování rozdílů v důchodech žen a mužů patří manželství a mateřství. U svobodných žen je rozdíl menší, i přesto však zůstává vysoký (17 %). Data rovněž potvrzují jasný „trest za mateřství": v téměř všech členských státech jsou ženy kvůli mateřství v důchodovém věku znevýhodněny. „Trest za mateřství" ve většině případů s počtem dětí úměrně stoupá (viz příloha).

Souvislosti
V roce 2002 se hlavy států a předsedové vlád zemí EU v závěrech ze zasedání Evropské rady v Barceloně shodli, že:

„Členské státy by měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let."

Tyto cíle týkající se zařízení péče o děti vstoupily ve známost pod názvem barcelonské cíle a jsou základem politik EU i členských států zaměřených na sladění pracovního, soukromého a rodinného života.

Zařízení péče o děti jsou dále prioritou strategie Komise v oblasti rovnosti žen a mužů a ze strukturálních fondů EU (zejména z Evropského sociálního fondu) je na ně poskytována finanční podpora.

Přestože od roku 2002 bylo dosaženo jistého pokroku a členské státy plní své závazky, poskytování péče o děti v rámci EU v roce 2010 dosud neodpovídá vytyčeným cílům.

Další informace
Evropská komise - Rovnost žen a mužů:

http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/index_cs.htm

Internetové stránky místopředsedkyně Komise a evropské komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové:

http://ec.europa.eu/reding

Místopředsedkyně Komise na Twitteru: @VivianeRedingEU

Kontaktní osoby :

Mina Andreeva (+32 22991382)

Natasha Bertaud (+32 22967456)

Tabulkové přílohy naleznete zde: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-495_cs.htm

* Česká republika, Estonsko, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko, Rakousko, Slovensko, Spojené království a Španělsko.