> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

V e-Governmentu by se Česká republika mohla učit od Polska

Úroveň e-Governmentu ve státech Visegrádské skupiny (V4) je hluboko pod průměrem unijní osmadvacítky. Jediné Polsko vykazuje v této oblasti srovnatelné výsledky se západními a severskými zeměmi EU. Poukázal na to index DESI (digitální ekonomika a společnost), který kromě e-Governmentu sleduje i míru používání internetu nebo úroveň internetového připojení ve státech Unie.

Index na konci února vydala Evropská komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera, který digitální agendu stanovil jako jednu z priorit ve své funkci.

Oblasti e-Governmentu se v Evropském parlamentu dlouhodobě věnuje i česká europoslankyně Dita Charanzová (ALDE).

„Digitální prostředí musí být ve 21. století alternativou ke klasické poště i při komunikaci s veřejnými autoritami, jde o levnější, pohodlnější a rychlejší cestu. Úsilí veřejné sféry by mělo směřovat k tomu, aby bylo maximum informací dostupných online, stejně také služeb, které úřady poskytují svým občanům,“ řekla EurActivu Charanzová, která úroveň digitalizace veřejné správy v Česku považuje za nedostatečnou.

Česká republika totiž v e-Governmentu dlouhodobě zaostává. V indexu skončila až na 25. místě. Podobně na tom jsou však i partneři Česka z V4 Maďarsko (26. místo) a Slovensko (27.). Vysvětlení může být podle odborníků oslovených EurActivem několik.

„Podle mých obecných zkušeností ze zahraniční služby je přístup k modernizaci státní správy ve všech zemích V4 zhruba podobný a to například díky obdobné administrativní kultuře nebo historické zkušenosti uplynulých desetiletí,“ řekl EurActivu koordinátor pro e-Government z Ministerstva zahraničních věcí Jaromír Plíšek.

Nedostatek koordinace

Jedním z možných vysvětleních podobné situace Česka, Slovenska a Maďarska může podle Bohdana Urbana z odboru e-Governmentu Ministerstva vnitra ČR (MV ČR) být společný rys nedostatečné koordinace aktivit na úrovni státu.

Například v České republice totiž dlouhodobě chybí politická shoda na rozvoji informačních a telekomunikačních technologií (ICT) ve veřejné správě. Proto se také koncepce rozvoje e-Governmentu často mění.

Situace na Slovensku i v Maďarsku se podle Urbana postupně mění k lepšímu. Česká republika by měla výrazného posunu v zefektivnění koordinace e-Governmentu dosáhnout díky zřízení Rady vlády pro informační společnost (RVIS), která byla zprovozněna v listopadu, myslí si Urban.

V rámci rady byly například ustanoveny výbory zabývající se zefektivněním architektury a strategie e-Governmentu. Díky této spolupráci odborníků by tak Česko mohlo dosáhnout zlepšení stejně jako ostatní státy V4.

Celý článek dostupný na: EurActiv.cz