Zlepšete fungování státní správy, zní z Bruselu do Prahy. Změnit se má třeba i daňový systém
Evropská komise dnes (29. května) zveřejnila doporučení pro českou hospodářskou a fiskální politiku. Už potřetí se tak ke svému vrcholu blíží Evropský semestr, který tyto politiky v zemích EU koordinuje. Co konkrétně Brusel Praze doporučuje a jak se na to dívají některé rezorty?
Napravit nadměrný schodek státního rozpočtu a zároveň upřednostnit výdaje, které podporují hospodářský růst. Provést změny v systému zdanění, v penzijním systému a zefektivnit veřejné služby zaměstnanosti. Zvýšit dostupnost zařízení péče o děti do tří let se zaměřením na sociální začlenění. Zajistit provádění protikorupční strategie. Zlepšit systém hodnocení a financování škol. Pokračovat v reformě regulovaných povolání.
To jsou kroky, které dnes Evropská komise zveřejnila jako doporučení pro Českou republiku pro tento a příští rok. Doporučení přitom z velké míry vycházejí z toho, co Komise po Česku požadovala v roce 2012. Vloni bylo doporučení šest, letos je to o jedno víc - přibyl bod týkající se regulovaných povolání (EurActiv 31.5.2012).
Specifická doporučení dnes Komise předložila i ostatním členským státům. Exekutiva to dělá každý rok v rámci tzv. Evropského semestru, který je určen ke koordinaci hospodářských a fiskálních politik jednotlivých zemí EU (EurActiv 24.5.2013).
Při této koordinaci Evropa vychází z dokumentů, jejichž cílem je na jedné straně nastartovat ekonomický růst, a na straně druhé zajistit dodržování vyrovnané fiskální politiky. V otázce ekonomického růstu je klíčovým dokumentem Strategie Evropa 2020, mantinely fiskální odpovědnosti pak tvoří především Pakt stability a růstu, doplněný o tzv. šestibalíček úsporných opatření.
Vedle vlastních dokumentů, mezi které patří třeba roční analýza růstu, vychází Komise při přípravě doporučení také z národních programů reforem a konvergenčních programů, které členské státy odevzdávají každý rok v dubnu (EurActiv 17.4.2013). Po zveřejnění doporučení přichází čas na diskuzi se členskými zeměmi a v červnu je během summitu schvaluje Evropská rada. Schválená doporučení budou moci být zohledněna například při přípravě státního rozpočtu pro rok 2014 (více informací k fungování Evropského semestru viz Links Dossier).
Dlouhodobé mezery
Komise Českou republiku chválí za to, že od roku 2009 do roku 2012 se jí díky konsolidačnímu úsilí podařilo snížit celkový schodek státního rozpočtu o 1,4 %. Na druhé straně ale vidí mezery v oblastech, jako je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, zařízení péče o děti nebo vzdělávání.
Před Českem stojí podle Komise řada výzev. Měla by například zajistit hospodářský růst založený na znalostech, lépe využívat potenciály trhu práce a zefektivnit fungování veřejné správy. Hlavní problém ovšem exekutiva spatřuje ve zvyšování počtu pracovních míst.
Rychlému a trvalému oživení hospodářství prý v České republice brání opakované škrty ve veřejných investičních výdajích. Růst by přitom podle Komise mohla pozitivně ovlivnit právě opatření zaměřená na zvýšení zaměstnanosti, výzkum a inovace, vzdělávání, zařízení péče o děti a projekty infrastruktury.
Daně se měnit nebudou
Co se týče konkrétní kritiky, Evropské komisi se nelíbí zejména to, že Česká republika dosud nepřijala efektivní zákon o státních úřednících, což po ní Brusel požaduje už od doby, kdy do Unie vstupovala. V pracovním materiálu k doporučením Komise upozornila, že kvalita veřejné správy je jednou z podmínek pro využívání evropských fondů v příštím programovacím období (2014 až 2020). Česká vláda dnes přitom projednávání tohoto zákona odložila (více informací v dalším dnešním článku).
Komisi se také nezamlouvá, že navzdory doporučením z minulého roku letos vláda zavedla nový systém předčasného odchodu do důchodu. K důchodové reformě má i další připomínky - zákonem stanovený věk odchodu do důchodu by se prý měl zvyšovat rychleji, než stanoví existující předpisy.
Než ale ministerstvo financí navrhne případné další úpravy důchodového systému, musí vyhodnotit dopady již proběhlých reforem, sdělil EurActiv tiskový mluvčí rezortu Ondřej Jakob.
Pokud jde o daňovou otázku, podle Komise je například nutné snížit zdanění práce a vyšší zátěž přenést na jiné oblasti, které méně omezují růst - například bydlení nebo provoz motorových vozidel. Měly by se prý také zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a živnostníky. To Komise po České republice ostatně požadovala už v minulém roce.
„Co se týká doporučení k daňové politice, neplánuje ministerstvo financí v rámci stability podnikatelského prostředí do konce mandátu této vlády výrazněji zasahovat do nastavení daňové politiky," připomněl postoj rezortu k otázce daní Jakob.
Kvalita škol
Jak již bylo zmíněno, některá doporučení směřují také do oblasti vzdělávání a trhu práce. Komise tak například doporučuje zvýšit dostupnost zařízení péče o děti podporujících sociální začlenění, a to se zaměřením na děti do tří let. Tuto otázku má v gesci ministerstvo práce a sociálních věcí, které musí podle svého sdělení materiál zaslaný Komisí důkladněji prostudovat, a proto se k doporučení zatím nevyjádřilo.
Co se týče základních škol, je prý potřeba vytvořit ucelený hodnotící rámec vzdělávání na základních školách a podniknout cílené kroky na podporu škol, které vykazují slabší výsledky. Měla by být také přijata opatření ke zlepšení systému akreditace a financování vysokých škol.
„Znění doporučení pro oblast vzdělávání respektuje text Národního programu reforem ČR a jako oblasti nezbytných reformních kroků v oblasti vzdělávání identifikuje v zásadě stejná místa, která tímto způsobem označila sama Česká republika," řekl redakci tiskový mluvčí ministerstva školství Hynek Jordán.
Doporučeními tak prý rezort není překvapen a nemá k nim zásadní výhrady. Podle Jordána je naopak vnímá jako impuls pro další uskutečnění reformních kroků v oblasti vzdělávání.
