Boloňský proces: poslanci podporují větší mobilitu studentů
Boloňský proces, jehož se účastní 47 zemí, má zvýšit dostupnost, přitažlivost a kvalitu vysokoškolského vzdělávání, a podpořit mobilitu studentů v rámci Evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání. V úterý Evropský parlament přijal zprávu požadující vyšší finanční prostředky a větší účast evropských institucí, univerzit a členských států v procesu, aby bylo možné dosáhnout cílů strategie Evropa 2020.
Hlavním cílem a základním požadavkem boloňského procesu je, aby student zapsaný na evropské univerzitě měl právo získat akademický titul a právo na to, aby byla jeho kvalifikace uznávána v celé EU.
Boloňský proces požaduje, aby evropské univerzity revidovaly a reorganizovaly své vzdělávací programy ve třech cyklech: bakalářském, magisterském a doktorandském, a zavedly jednotné kreditní systémy. Vysoké školy mají také posílit svou sociální roli známou jako "třetí misi", což znamená, že kromě výuky a výzkumu by se univerzity účastnily i vytváření bohatství.
Teď je podle poslanců potřeba, aby byl boloňský proces posílený evropskými institucemi, členskými státy a univerzitami. To by mělo přispět ke splnění růstových cílů stanovených strategií Evropa 2020. "Je to požadavek pro úplnou integraci vnitřního trhu EU a nepostradatelný nástroj pro zvládání problémů, které přinesla hospodářská a finanční krize", píše se ve zdůvodnění zprávy.
Podle poslanců je potřeba vyvinout více úsilí zejména v oblasti vzájemného uznávání dosaženého vzdělání prostřednictvím Evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS), v harmonizaci akademických standardů, podpoře mobility a zaměstnatelnosti, odstraňování administrativních překážek a podpory sociální koheze.
Členské státy a Evropská unie by měly univerzitám poskytnout finanční podporu, aby pomohly jejich úsilí změnit a rozvíjet jejich vzdělávací praxi.
N.B.: Boloňský proces zahájila Boloňská deklarace z 19. června 1999. Boloňský proces nevznikl z iniciativy EU.
Odkaz : 20120309STO40297
