Životní prostředí v červenci 2017

Rada potvrzuje závazek bojovat proti znečištění ovzduší a změně klimatu v otázce fluorovaných uhlovodíků, Rada potvrzuje závazek bojovat proti znečištění ovzduší a změně klimatu, např. u emisních limitů amoniaku.

životní prostředí

Zdroj: Pixabay

Rada v červenci ratifikovala dvě změny týkající se emise skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, které také vedou ovlivnění klimatu

Rada potvrzuje závazek bojovat proti znečištění ovzduší a změně klimatu v otázce fluorovaných uhlovodíků

Rada ratifikovala kigalskou změnu, která má zajistit snížení emise částečně fluorovaných uhlovodíků
Tento typ skleníkových plynů se nachází v zařízeních užívaných v každodenním životě
Cílem změny je zabránit změně klimatu

Rada 17. 7. 2017 přijala rozhodnutí o uzavření kigalské změny Montrealského protokolu jménem EU, která má zajistit ochranu klimatu před plyny se silným skleníkovým efektem, částečně fluorovanými uhlovodíky (HFC). Tímto rozhodnutím je EU připravena na formální ratifikaci.

Pozadí

Montrealský protokol se týká postupného ukončování výroby a spotřeby látek, které poškozují ozonovou vrstvu a vedou ke změně klimatu. Má 197 smluvních stran, včetně EU a jejích členských států a byl sjednán v roce 1987. Směřuje k postupné obnově ozonové vrstvy a tento proces by měl být podle předpovědi dokončen do poloviny tohoto století.

Cílem kigalské změny, která byla dohodnuta v říjnu 2016, je dosáhnout celosvětového snížení spotřeby a výroby částečně fluorovaných uhlovodíků. Očekává se, že prováděním této změny se do konce století předejde oteplení až o 0,5° C, což přispěje k dosažení cílů Pařížské dohody. Ačkoli skleníkové plyny nepoškozují ozonovou vrstvu, jejich vypouštění do atmosféry přispívá ke změně klimatu a tyto látky mají významný dopad na globální oteplování.

Podle ustanovení kigalské změny začnou s procesem postupného omezování nejprve rozvinuté země, a to v roce 2019. Pro další smluvní strany budou platit flexibilnější opatření. Většina rozvojových zemí zahájí první kroky ke snižování výroby a spotřeby těchto skleníkových plynů v roce 2029; pro zbývající rozvojové smluvní strany byly první kroky stanoveny až na rok 2032.

Klíčové a sporné body

Částečně fluorované uhlovodíky se nacházejí ve vybavení i výrobcích jako jsou ledničky, klimatizace, pěny a aerosolové spreje. Byly zavedeny jako alternativa k látkám, které poškozují ozonovou vrstvu, zejména k chlorfluoruhlovodíkům. Kigalská změna stanoví řadu opatření, která mají smluvní strany Montrealského protokolu přijmout v zájmu postupného omezení používání HFC. Členské státy EU jsou podobně jako další rozvinuté země povinny zahájit první omezení v roce 2019.

EU již podnikla některé kroky. Nařízení č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech bylo přijato v roce 2014 a umožnilo, aby s postupným omezováním používání HFC EU začala již v roce 2015. Toto nařízení bude muset být přezkoumáno, aby se zajistil soulad se změnou z Kigali po roce 2030.

Až do té doby může stále platit současná legislativa EU, která rovněž stanovuje přísnější harmonogram postupného omezování ve srovnání s opatřeními, která budou muset být zavedena v rámci nové změny.

Předpokládaný další vývoj

Dnešní rozhodnutí Rady vstoupí v platnost bezprostředně po přijetí. EU nyní musí formálně uložit prohlášení o rozsahu pravomocí společně s ratifikační listinou kigalské změny u OSN. Členské státy v současné době postupují podle svých příslušných procesů ratifikace s tím, že rovněž musí získat schválení od svých vnitrostátních parlamentů. Změna vstoupí v platnost 1. 1. 2019, bude-li ratifikována nejméně 20 státy nebo organizacemi regionální hospodářské integrace, které jsou stranami Montrealského protokolu.

Odkazy

Rada potvrzuje závazek bojovat proti znečištění ovzduší a změně klimatu, např. u emisních limitů amoniaku

Následkem znečištěného ovzduší zemře v EU ročně 700 tis. lidí
Pomocí revidovaného Göteborskému protokolu by mělo dojít ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší
EU se díky směrnici o národních emisních stropech již daří tento cíl plnit
Poprvé budou v důsledku změny regulovány také jemné částice, které přispívají ke změně klimatu

Rada 17. 7. 2017 přijala rozhodnutí o přijetí změny Göteborského protokolu z roku 1999 jménem EU s cílem snížit emise látek znečišťujících ovzduší v celosvětovém měřítku. EU je nyní připravena tuto změnu formálně přijmout.

Pozadí

Hlavním mezinárodním rámcem pro řešení problematiky znečištění ovzduší je Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. Smluvními stranami úmluvy je 51 zemí z regionu Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) včetně všech členských států EU. V průběhu posledních 30 let došlo prostřednictvím 8 protokolů k rozšíření oblasti působnosti úmluvy tak, aby zahrnovala přísnější pravidla pro emise látek znečišťující ovzduší; osmým protokolem byl v roce 1999 právě Göteborský protokol. EU protokol schválila v červnu 2003.

Změna posiluje ustanovení uvedená v původním znění protokolu a jeho přílohách s cílem zlepšit v dlouhodobém horizontu ochranu lidského zdraví a životního prostředí před znečišťováním ovzduší přecházejícím hranice států.

Klíčové a sporné body

Změna zavádí přísnější národní závazky ke snížení emisí 4 hlavních látek znečišťujících ovzduší: síry (zejména oxidu siřičitého), oxidů dusíku, nemethanických těkavých organických sloučenin a amoniaku. Tyto limity emisí jsou stanoveny pro každou zemi a každou znečišťující látku a použijí se od roku 2020. EU má podle revidovaného protokolu snížit své emise pro rok 2020 takto: oxid siřičitý – 59 %, oxidy dusíku – 42 %, amoniak – 6 %, těkavé organické sloučeniny – 28 % a jemné částice – 22 %. 5. znečišťující látka, jíž jsou jemné částice, je regulována poprvé. Revidovaný protokol pro ni rovněž zavádí konkrétní závazky ke snížení emisí.

Změna protokolu zahrnuje černý uhlík, který je složkou jemných částic. Tyto částice s krátkou životností významným způsobem přispívají ke globálnímu oteplování v důsledku své schopnosti zachycovat teplo, která je ve srovnání s obdobnou schopností oxidu uhličitého obrovská.

Revidovaný protokol kromě toho aktualizuje mezní hodnoty emisí (emisní normy) pro jednotlivé zdroje znečištění ovzduší: stacionární (např. továrny a zpracovatelská zařízení) a mobilní (např. vozidla, nesilniční pojízdné stroje a zemědělské a lesnické traktory). Zavádějí se nové normy pro obsah nemethanických těkavých organických sloučenin ve výrobcích.

Hlavními nástroji, které EU v současné době používá pro provádění Göteborského protokolu, jsou směrnice č. 2284/2016 o národních emisních stropech a směrnice o č. 2193/2015 středních spalovacích zařízeních. Revidovaná směrnice o národních emisních stropech, přijatá v roce 2016 (více v příspěvku „Nová pravidla pro regulaci emisí vybraných látek schválena“, Životní prostředí v prosinci 2016), je již v souladu s pozměněným protokolem, neboť do práva EU začleňuje nová mezinárodní pravidla a přizpůsobuje závazky ke snížení emisí pro každý členský stát od roku 2020 do roku 2029. V této směrnici stanovila EU pro období od roku 2030 ambicióznější cíle snižování. Cíle EU v oblasti snížení emisí jsou tyto: oxid siřičitý – 79 %, oxidy dusíku – 63 %, amoniak – 19 %, těkavé organické sloučeniny – 40 % a jemné částice – 49 %.

Změna rovněž doplňuje povinnost smluvních stran podávat zprávy o emisích látek znečišťujících ovzduší a o pokroku dosaženém v oblasti technologií a výzkumu.

Předpokládaný další vývoj

Nyní je potřeba, aby EU oficiálně uložila listinu o přijetí změny protokolu u OSN. Členské státy rovněž musí získat schválení ze strany vnitrostátních parlamentů za účelem ratifikace změny. Změna protokolu vstoupí v platnost 90. den poté, co ji ratifikují 2/3 smluvních stran.

Odkazy

Zdroj: Euroskop