> Eurocentrum > Informace pro podnikatele

Snižování rizik v bankovní unii: Komise představuje opatření k urychlení snižování objemu úvěrů v selhání v bankovním sektoru

Evropská komise - Tisková zpráva

Brusel 14. března 2018

Komise dnes navrhla ambiciózní a komplexní balíček opatření zaměřených na úvěry v selhání v Evropě, přičemž využívá výrazného pokroku, jehož bylo již při snižování rizik v bankovním sektoru dosaženo.

Prostřednictvím dnešních dalekosáhlých opatření Komise plní akční plán Rady pro řešení vysokého objemu úvěrů v selhání a zabránění jejich možné budoucí akumulaci. Tento plán navazuje na probíhající snahu členských států, orgánů dohledu, úvěrových institucí a EU, díky níž v posledních letech objem úvěrů v selhání v bankách a zemích EU klesá.

Zdroj: Wikipedia Commons

Navzdory pokroku je však třeba vyvinout více úsilí, aby byly zbývající zásoby úvěrů v selhání odstraněny a zabránilo se jejich možnému hromadění v budoucnosti. Cílem dnešních opatření je ještě více zpevnit základy bankovního sektoru EU pro budoucí generace a zajistit vysoce stabilní banky, které mají nezastupitelnou roli při financování ekonomiky a podpoře růstu. Balíček doplňuje práci na unii kapitálových trhů a je nezbytným krokem k dokončení bankovní unie, která je jednou z nejnaléhavějších priorit, na níž se vedoucí představitelé EU dohodli s cílem posílit evropskou hospodářskou a měnovou unii.

Komise kromě toho představí svou druhou zprávu o pokroku při snižování úvěrů v selhání v Evropě svědčící o tom, že klesající trend v zásobách úvěrů v selhání pokračuje.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů k tomu uvedl: „Evropa a její ekonomika znovu posiluje. Toho je třeba využít a urychlit snižování objemu úvěrů v selhání, které zásadním způsobem přispívá k dalšímu snižování rizik v rámci evropského bankovního sektoru a k zvýšení jeho odolnosti. Budou-li mít banky ve svých rozvahách méně úvěrů v selhání, budou moci půjčovat více prostředků domácnostem a podnikům. Naše návrhy vycházejí z významného snížení rizika, jehož bylo v posledních letech již dosaženo, a musí být nedílnou součástí dokončení bankovní unie prostřednictvím snižování a sdílení rizik.“

V tomto balíčku se stanoví komplexní přístup založený na kombinaci vzájemně se doplňujících politických činností zaměřených na čtyři klíčové oblasti:

• zajištění toho, aby banky vyčlenily finanční prostředky k pokrytí rizik spojených s úvěry poskytnutými v budoucnosti, které by se mohly stát úvěry v selhání,
• podpora rozvoje sekundárních trhů, na nichž mohou banky prodat své úvěry v selhání poskytovatelům úvěrů a investorům,
• usnadnění vymáhání pohledávek jako doplněk k návrhu týkajícímu se platební neschopnosti a restrukturalizace podniků předloženému v listopadu 2016,
• pomoc členským státům, budou-li si ji přát, při restrukturalizaci bank prostřednictvím poskytnutí nezávazných pokynů – plánu – pro zřízení společností spravujících aktiva nebo jiných opatření zaměřených na úvěry v selhání.

Návrhy obsahují zejména tyto klíčové prvky:

1. Zajištění dostatečného krytí ztrát bank u budoucích úvěrů v selhání

• Nařízení, kterým se mění nařízení o kapitálových požadavcích, zavádí společné minimální úrovně krytí u nově poskytnutých úvěrů, z nichž se stanou úvěry v selhání. V případě, že banka nesplňuje použitelnou minimální úroveň, uplatnily by se odpočty od jejího vlastního kapitálu.
• Toto opatření reaguje na riziko nedostatečných finančních prostředků k pokrytí ztrát z budoucích úvěrů v selhání a brání jejich akumulaci.

2. Umožnění rychlejšího mimosoudního vymáhání úvěrů zajištěných kolaterálem

• Podle návrhů se banky a dlužníci mohou předem dohodnout na urychleném mechanismu zpětného získání hodnoty z úvěrů zajištěných kolaterálem.
• V případě selhání dlužníka může banka nebo jiný zajištěný věřitel zpětně získat kolaterál, který úvěr zajišťuje, a to urychleně a mimosoudní cestou.
• Mimosoudní vymáhání kolaterálu je omezeno výhradně na úvěry poskytnuté podnikům a podléhá zárukám. Spotřebitelské úvěry jsou vyloučeny.

3. Další rozvoj sekundárních trhů pro úvěry v selhání

• Návrh bude podporovat rozvoj sekundárních trhů pro úvěry v selhání prostřednictvím harmonizace požadavků a vytvoření jednotného trhu pro správu úvěrů a převádění bankovních úvěrů třetím stranám v celé EU.
• V navrhované směrnici se definují činnosti poskytovatelů úvěrů, stanoví společné normy pro povolování a dohled a zavádí pravidla jednání v EU. To znamená, že poskytovatelé, kteří tato pravidla respektují, mohou nabízet své služby v celé EU, aniž by museli splňovat zvláštní vnitrostátní požadavky pro povolení.
• Ti, kdo kupují bankovní úvěry, jsou při pořizování úvěru povinni uvědomit orgány. Pochází-li kupující spotřebitelského úvěru ze třetí země, musí využít oprávněného správce úvěrů v EU. Ochrana spotřebitelů je zajištěna právními zárukami a pravidly transparentnosti tak, aby převod úvěru neměl vliv na zákonná práva a zájmy dlužníka.

4. Technický plán, jak zakládat vnitrostátní společnosti spravující aktiva

• Nezávazný plán poskytuje členským státům v případě jejich zájmu pokyny ohledně toho, jak lze zakládat vnitrostátní společnosti spravující aktiva v plném souladu s bankovními pravidly EU a s pravidly státní podpory.
• Ačkoli se společnosti spravující aktiva s prvkem státní podpory považují za výjimečné řešení, plán objasňuje přípustnou koncepci společnosti spravující aktiva, která přijímá veřejnou podporu. Stanoví rovněž alternativní opatření na záchranu znehodnocených aktiv.
• Plán navrhuje řadu společných zásad pro založení, řízení a fungování společností spravujících aktiva. Využívá zkušenosti a osvědčené postupy společností spravujících aktiva, které již byly v členských státech založeny.

Souvislosti

Rizika v bankovním sektoru se v EU v posledních letech podařilo výrazně omezit. Banky pod dohledem Evropské centrální banky získaly od roku 2014 dodatečný kapitál ve výši 234 miliard eur a mají mnohem větší rezervy v oblasti likvidity, a to díky významným regulačním opatřením, která již byla přijata a budou dále posílena prostřednictvím balíčku pro snížení bankovního rizika, který Komise navrhla v listopadu 2016.

Ačkoliv bylo dosaženo značného pokroku, zůstávají úvěry v selhání jedním z největších rizik evropského bankovního systému.

Řešení vysokého objemu úvěrů v selhání a zabránění jejich možné budoucí akumulaci má pro dokončení bankovní unie zásadní význam. Úvěry v selhání jsou úvěry, u kterých dlužník není schopen provádět plánované platby k pokrytí úroků nebo splátek jistiny. V případě, že platby jsou více než 90 dní po splatnosti nebo se usoudí, že dlužník pravděpodobně úvěr nesplatí, je tento klasifikován jako úvěr v selhání. V důsledku finanční krize a následné recese nebyl větší počet dlužníků schopen splatit své úvěry, neboť více společností a osob čelilo přetrvávajícím platebním obtížím, či dokonce úpadku. To bylo obzvláště patrné v těch členských státech, které se potýkaly s dlouhou nebo hlubokou recesí a jejich banky zvyšovaly objem úvěrů v selhání.

Komise v říjnu 2017 navrhla, aby opatření ke snížení úvěrů v selhání založená na souběžném sdílení a snižování rizik byla nezbytnou součástí procesu dokončení bankovní unie. Evropský parlament a Rada tento návrh uvítaly.

Dnešní návrh Evropské komise navazuje na akční plán pro snížení objemu úvěrů v selhání, který schválili ministři financí států EU v červenci 2017. Ve sdělení Komise o dokončení bankovní unie (zveřejněném v říjnu 2017) a v první zprávě o pokroku (zveřejněné dne 18. ledna 2018) se Komise zavázala účinně provádět ty prvky akčního plánu, za něž nese zodpovědnost.

Zdroj: 

Tiskové oddělení Zastoupení Evropské komise v České republice

Evropský dům

Jungmannova 24

111 21 Praha 1